Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyšetřování komunistických předáků ČSSR je v Německu i po půl roce na začátku

V Praze si připomnělo konec války zhruba 300 stoupenců komunistů včetně Milouše Jakeše (9. května 2015)
V Praze si připomnělo konec války zhruba 300 stoupenců komunistů včetně Milouše Jakeše (9. května 2015)
Foto: Michal Kalášek, EuroZprávy.cz

Berlín - Vyšetřování předáků československého komunistického režimu, kteří v Německu čelí trestnímu oznámení, je i po více než půl roce v podstatě na začátku. Zatím totiž stále není jasné, jaké státní zastupitelství je za vyšetřování většiny z pěti případů zabití německých občanů na československých hranicích zodpovědné. Rozhodnout by o tom v příštích týdnech měl Spolkový soudní dvůr.

Trestní oznámení kvůli zabíjení na železné oponě podala loni v srpnu Platforma evropské paměti a svědomí. Směřuje proti 54 českým a 13 slovenským občanům, včetně bývalého šéfa komunistů Milouše Jakeše a někdejších komunistických premiérů Lubomíra Štrougala a Petera Colotky.

Trestní oznámení se týká mimo jiné smrti východoněmeckého uprchlíka Hartmuta Tautze, který byl před 31 lety na hranici u Bratislavy roztrhán dvěma psy pohraničníků, nebo Gerharda Schmidta, který byl zastřelen na Tachovsku, když se s manželkou a třemi dětmi pokusil uprchnout do Bavorska. Pohraničníci byli za jeho zabití odměněni, nikdo nebyl odsouzen.

Německé nejvyšší státní zastupitelství, k němuž trestní oznámení směřovalo, případ předalo státnímu zastupitelství v bavorském Weidenu, které podle mluvčího Gerda Schäfera usoudilo, že je místně příslušné, pokud jde o jeden z pěti případů, kterých se týká trestní oznámení.

"S naším obvodem zde ve Weidenu má přímou souvislost jen jeden z případů, který vykazuje výrazné zvláštnosti," řekl ČTK Schäfer. "Zvláštností je, že se střílelo na německém území, a že byla zastřelena osoba, která se vůbec nepokoušela utéct. Byl to normální občan spolkové republiky, který se tam šel projít a (pohraniční stráž) si ho spletla s utečencem," uvedl.

Státní zastupitelství ve Weidenu došlo k závěru, že v tomto případě není možné zahájit trestní stíhání i proto, že už je promlčen. Čin totiž neklasifikovalo jako vraždu, která je v Německu nepromlčitelná. Platforma evropské paměti a svědomí proti tomu podle Schäfera podala námitku. V nedávném tiskovém prohlášení platforma uvedla, že státnímu zastupitelství ve Weidenu poskytne dosud neznámé dokumenty.

"Za ostatní případy nejsme ve Weidenu místně příslušní," podotkl mluvčí dále. Ostatní případy se proto vrací nejvyššímu státnímu zastupitelství. O tom, kdo je za ně místně příslušný, by podle Schäfera měl rozhodnout Spolkový soudní dvůr. Mluvčí očekává, že by se tak mohlo stát v řádu týdnů.

Platforma v nedávné tiskové zprávě uvedla, že od německých vyšetřovatelů dostala dva přípisy. V jednom podle ní nejvyšší státní zástupce vyjadřuje názor, že zabíjení uprchlíků bylo mezinárodním zločinem. Ve druhém státní zastupitelství ve Weidenu podle platformy uvádí, že se pro zabíjení uprchlíků na úrovni těch, kteří byli zodpovědní za systém střežení hranic, nabízí odpovědnost za vraždu z nízkých pohnutek. Zároveň ale státní zastupitelství v konkrétním případě vyjádřilo pochyby s ohledem na vražedný úmysl v řetězci velení.

Témata:  Lubomír Štrougal Německo Milouš Jakeš komunisté

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.