Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Skrývala tajná místnost ve florentské kapli Michelangelovy kresby?

Vlajka Itálie
Vlajka Itálie
Foto: Pixabay

Florencie - Pod padacími dveřmi v Medicejské kapli ve Florencii byla již v roce 1975 objevena místnost plná uhlových a křídových kreseb. Podle některých expertů jde o práci velkého renesančního umělce Michelangela Buonarrotiho. Možnost kresby zhlédnout má veřejnost až nyní.

Po více než třiceti letech od objevení kreseb, které nejsou běžně k vidění, je zachytil fotograf časopisu National Geographic Paolo Woods.

Místnost v roce 1975 nalezl tehdejší ředitel muzea a jeho kolegové, když hledali, kudy by turisté mohli z kaple vycházet. Krátce nato začali experti strhávat sádru, která byla na stěnách, aby zjistili, jestli se pod ní něco neukrývá.

Narazili na desítky kreseb, jež se podobají některým známým dílům Michelangela - například Zmrtvýchvstání Krista či jeho ztvárnění Lédy s labutí. Místnost není kvůli ochraně kreseb přístupná veřejnosti.

William Wallace z Washingtonské univerzity v St. Louis řekl National Geographic, že Michelangelo byl příliš známý na to, aby jeho díla byla takto schována. Věří, že kresby vznikly o pár let dříve - v době stavby nové sakristie kolem roku 1520. Ta se stala mauzoleem nebo pohřební kaplí slavného rodu Medicejských a je pokládána za Michelangelovo mistrovské dílo.

Wallace sice připouští, že některé kresby opravdu mohou být Michelangelovým dílem, nicméně věří, že mnoho z nich během přestávek nakreslili jeho asistenti.

Témata:  Itálie umění Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni historie

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.