Berlín - Populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) měla na vrcholu migrační krize podporu 15 procent, nyní se ale číslo pohybuje kolem procent devíti. Za propadem preferencí jsou hluboké vnitřní rozpory i vzestup sociální demokracie (SPD).
"Za prvé je důvodem Martin Schulz, jehož kandidatura na kancléře za SPD vedla k tomu, že méně možných voličů sociální demokracie tíhne k AfD. Za druhé je to Björn Höcke a strach voličů, že by volbou AfD dali hlas pravicově extremistické straně, a za třetí vnitřní spory," řekla dnes novinářka magazínu Spiegel Melanie Amannová, která stranu dlouhodobě sleduje.
Kolem Höckeho, který je stranickým šéfem v Durynsku, se rozhořel spor, poté co v lednu hovořil o "hloupé politice vyrovnávání se (s minulostí)" a památník holocaustu v centru Berlína označil za "památník hanby", za což sklidil kritiku i uvnitř AfD.
Amannová nepředpokládá, že by se za současné situace v Německu mohla AfD znovu přiblížit svým dřívějším vrcholným preferencím. Změnit by to podle ní ale mohl například další teroristický útok nebo podobné dramatické události.
O voliče bude podle Amannové strana před parlamentními volbami v září usilovat i za použití neférových metod. "AfD pracuje už teď s částečně špinavými prostředky na sociálních sítích," míní. Jako příklad uvádí zmanipulovanou fotku šéfa SPD Schulze, kterou strana umístila na facebook. Na fotce přitom kdosi zvýraznil Schulzův nos nebo pozměnil jeho uši, takže podle novinářky vypadala téměř jako typická antisemitská karikatura.
Témata: AfD , Německo, volby v Německu
Související
1. září 2024 19:32
2. července 2024 12:20
9. června 2024 11:44
8. června 2024 20:02
9. května 2024 11:37
18. června 2022 14:07
