Islámský vůdce Hekmatjár se po 20 letech vrátil do Kábulu

Jeho návrat do veřejného politického života umožnila mírová dohoda, kterou jeho fundamentalistická sunnitská Islámská strana (Hezbe Islámí) podepsala v září s afghánskou vládou. Islámská strana do té doby patřila společně s Talibanem a sítí Hakkání mezi tři největší afghánské ozbrojené skupiny bojující proti mezinárodním a afghánským vládním jednotkám.

Afghánští vládní představitelé mírovou dohodu s Hekmatjárem vyzdvihují jako krok k nastolení trvalého míru v zemi, kritici naopak poukazují na to, že dokument umožní nechvalně proslulému radikálovi, obviňovanému z podílu na smrti tisíců lidí, hrát svou roli na beztak komplikované afghánské politické scéně.

Do Kábulu dnes vjel Hekmatjárův konvoj čítající podle agentury AFP několik stovek vozidel, mezi nimiž byly převážně nákladní automobily se samopalníky. Hekmatjárovu návratu přihlížely stovky lidí, z nichž někteří drželi v rukou zelenou vlajku strany a květiny. Další Hekmatjárovi přívrženci se v autech přidávali ke konvoji. Skandovali "Vítejte v Kábulu, ctihodný Hekmatjáre" a zpívali státní hymnu.

Do afghánského veřejného politického života se Hekmatjár vrátil v sobotu, kdy vystoupil s projevem ve městě Metarlam, metropoli provincie Laghmán východně od Kábulu.

Týden před Hekmatjárovým návratem se v Kábulu objevily obrovské billboardy s podobiznou tohoto válečného vůdce, ale brzy byly potřísněny barvou či blátem. To dokazuje, jak rozdílné názory na mírovou dohodu s Hekmatjárem v Afghánistánu jsou, uvedla agentura AFP.

V době občanské války v Afghánistánu mezi různými kmenovými vůdci v 90. letech měl údajně Hekmatjár podíl na smrti desetitisíců civilistů. Většina z nich zahynula při raketových útocích na Kábul, kde sídlil prezident Burhánuddín Rabbání, jehož se Hekmatjár (působící v letech 1993-1994 a znovu v roce 1996 jako předseda vlády) snažil svrhnout. Ze země Hekmatjára v roce 1997 vyhnali bojovníci Talibanu.

Témata:  Afghanistán,  Tálibán,  Gulbuddín Hekmatjár