Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Utrpení zajatých dětí: IS nechává vyhladovělé chlapce bojovat o jediné rajče. Poté přijdou mnohem horší věci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Reprofoto YouTube

Mosul - Nejprve děti zajmou, pak je nechají pořádně vyhladovět a nakonec je nechají bojovat o jediné rajče. Takto oslabeným a zlomeným mladým zajatcům pak bojovníci Islámského státu řeknou, že v ráji mohou jíst, co jen si bude jejich srdce přát – ale že do nebe se dostanou jen v případě, že se vyhodí do vzduchu. Reportáž o indoktrinaci radikálů v Iráku přinesla agentura AP.

Právě toto je postup, kterým musejí podle AP projít zajatí chlapci, kteří patří k náboženské menšině jezídů. Ty IS zajal při obsazování měst a vesnic v severním Iráku, kde tato skupina žije. Stovky chlapců, kterým je často 7 nebo 8 let, prochází výcvikem, aby se z nich stali bojovníci a sebevražední atentátníci IS naočkovaní vražednou ideologií.

Nyní chlapci, kterým se podařilo uniknout ze zajetí, žijí v táborech pro přesídlené spolu s tím, co zbylo z jejich rodin. „I zde mám stále velký strach,“ přiznává 17letý Ahmed Ameen Koro, který mluvil s novináři z The Associated Press v rozlehlém táboře Esyan v severním Iráku, kde nyní žije spolu se svou matkou, sestrou a bratrem - jedinými členovy jeho rodiny, kteří přežili. „Nemůžu pořádně spát, protože to vše vidím ve svých snech.“

Radikálové na oblast obývanou jezídy zaútočili v létě 2014, zabili desítky tisíc lidí a tisíce žen a dívek zajali jako sexuální otrokyně. I když se od té doby řada jezídů dostala na svobodu, podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch žije v zajetí v Iráku a Sýrii asi 3500 členů této náboženské komunity.

Ahmedova rodina se pokusila uprchnout, když radikálové zaútočili na jejich vesnici, ale bojovníci IS zachytili jeho, jeho 13letého bratra Amin a čtyři bratrance. Chlapci byli převezeni do města Tal Afar, asi 50 kilometrů od jejich vesnice, tam byli drženi ve škole spolu s desítkami dalších chlapců a dospívajících. Dospělí muži byli vzati pryč, stejně jako ženy a dívky.

„Vybrali si holky, které se jim líbily,“ vzpomíná Ahmed. „Vzpomínám si, že dívky plakaly, stejně jako matky. Tyto dívky byly vytrženy z náručí svých matek. Bojovníci byli velmi velcí vousatí muži, vypadali jako monstra,“ řekl.

Ahmed byl mezi asi 200 jezídskými chlapci poslanými na dvouměsíční výcvik do Tal Afaru. Studovali radikální interpretaci islámu vyznávanou bojovníky a naučili se střílet z pušky a pistole. Dívali se na videa o tom, jak použít sebevražedný pás, hodit granát nebo setnout hlavu člověka. „Říkali nám: ty nejsi jezíd, už ne. Jsi jeden z nás,“ vzpomíná Ahmed. „Až vyrosteš, vyhodíš se do vzduchu,“ říkali mu bojovníci IS.

Akram Rasho Khalaf měl pouze 7 let, když jeho město přepadli radikálové. Jeho rodina se pokusila uprchnout, ale ozbrojenci zahájili palbu a Akram byl zraněn šrapnelem a měl střelná zranění na břiše a ruce. Byl odvezen sanitkou do Mosulu, který ovládal IS. Od té doby o svých rodičích už neslyšel. Akram nerad vzpomíná na to, co následovalo. Především si prý vzpomíná na to, že měl příliš velký hlad, než aby se bál.

Nakonec byl převezen do Rakky, hlavního města IS v Sýrii. Tam bojovníci házeli na hlavy dětí míče, pokud někdo vykřikl, byl zbit. Ti, kteří se nerozbrečeli, byli pochváleni a bylo jim řečeno, že jednoho dne stanou sebevražednými atentátníky IS. „„Říkali, že jsou našimi přáteli, ale děti byly k smrti vyděšené,“ uvedl Akram, který nyní žije v táboře Kabarto Camp se svým strýcem, dvěma sourozenci a dalšími příbuznými.

„Říkali nám: až vyrostete, sami se odpálíte dá-li Bůh,“ řekl. Jejich výcvik zahrnoval klouzání po břiše přes barikády hořících pneumatik, skákání přes překážky a ze střechy. Akram nebyl dostatečně silný, aby zvládl zbraň, takže byl nucen stát se služebníkem.

Dva roky poté, co byl Akram zajat, jeho strýc dostal fotografii svého synovce oblečeného v černém islámském oděvu a nabídku, že může být propašován ven Rakky za 10,500 dolarů. Takové nabídky jsou stále ještě běžnou praxí. Rodina si vypůjčila peníze od příbuzného v Německu a chlapec se nakonec opravdu dostal ven. V zajetí strávil dva roky a tři měsíce. To Ahmed uprchl dřív. 

Dne 4. května 2015, devět měsíců po jejich zajetí, Ahmed a jeho bratr Amin vyklouzli z tábora Tal Afar, ukryli se v mešitě a pak s malou skupinou uprchli pěšky. „Měli jsme velkou žízeň, protože jsme si nevzali vodu. Skoro jsme umřeli,“ vzpomíná. Nakonec se ale pohánění strachem po devíti dnech dostali přes horu Sindžár, kde je zachránili kurdští Pešmergové.

Akramům strýc říká, že jeho synovec trpí nočními můrami, úzkostí, nespavostí a nočním pomočování. Jeho bratr (8) a sestra (5), kteří byli nakonec ze zajetí také vykoupeni, prý trpí stejnými problémy. „Někdy se najednou chovají velmi agresivně a bijí další děti nebo naše děti,“ přiznává.

Carl Gaede, americký klinický sociální pracovník a výkonný ředitel Tutapona, neziskové organizace se sídlem v USA, který se specializuje na válečné trauma, říká, že tyto reakce jsou mezi přeživšími běžné.

„Viděli jsme mnoho dětí, které se chovaly násilně k jejich rodinným příslušníkům. Ti také museli schovat nože, skrýt nebezpečné předměty ze strachu, že by je děti použily,“ řekl Gaede, který pracuje s těmi, kteří prošli brutálním zacházením ze strany IS. Ahmed také poradce navštěvuje, stejně jako mnoho těch, kteří žijí v táboře. Když byl Ahmed dotazován na svou budoucnost, okamžitě odpověděl: „Až vyrostu, pomstím se Daeši a pomstím se těm nevěřícím.“ 

Témata:  Islámský stát Jezídové terorismus

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.