Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Le Penová se vrátila do čela Národní fronty

Marine Le Penová v Praze | autor: Facebookový profil političky
Marine Le Penová v Praze | autor: Facebookový profil političky
Foto: Facebook

Paříž - Marine Le Penová se po porážce v prezidentských volbách vrátila do čela krajně pravicové Národní fronty. Hnutí chce přeměnit v novou politickou sílu.

Návrat Le Penové do stranické funkce ohlásil Steeve Briois, který ji v čele krajně pravicového uskupení načas vystřídal.

Národní fronta má dnes oznámit své kandidáty do parlamentních voleb, které se uskuteční ve dvou kolech 11. a 18. června.

Le Penová po prohře v prezidentských volbách 7. května poděkovala 11 milionům Francouzů, kteří ji dali svůj hlas. Ohlásila plán přebudování své strany postavené na protiimigrační a protievropské rétorice. "Navrhnu zahájení hluboké transformace našeho hnutí," prohlásila politička, podle níž se strana musí přiblížit očekáváním ještě většího počtu Francouzů. Centrista Emmanuel Macron ji porazil v poměru 66 ku 34 procentům.

Témata:  Marine Le Pen Národní fronta Francie

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.