Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na Maltě probíhají předčasné parlamentní volby

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Valletta - Na Maltě se dnes konají předčasné parlamentní volby. Voliči v nich rozhodnou o dalším osudu současného premiéra a šéfa labouristů Josepha Muscata.

Jeho vláda se může chlubit ekonomickým boomem, ale poznamenal ji také korupční skandál. Průzkumy veřejného mínění přisuzují Muscatově straně podle agentury AFP vítězství, ale zároveň ztrátu části mandátů.

Volební místnosti v této malé ostrovní zemi, kde žije asi 430.000 obyvatel, se otevřely v 7:00 SELČ a uzavřeny budou ve 22:00 SELČ. Obě hlavní strany oznámily, že očekávají vysokou volební účast. Voliči budou rozhodovat o obsazení 65členného parlamentu. Sestavením vlády bude pověřen šéf vítězné strany.

Ankety rovněž ukázaly, že mnoho voličů je dosud nerozhodnutých. Lídr opoziční Nacionalistické strany Simon Busuttil tak podle AFP sází na to, že tito voliči uslyší na jeho volání po změně po čtyřech letech vlády labouristů.

Tato strana měla v posledním roce potíže kvůli obviněním z korupce poté, co vyšlo najevo, že někteří Muscatovi spolupracovníci mají firmy nebo účty v Panamě a na Novém Zélandu. Skandál spustily takzvané Panamské dokumenty, které zachycují aktivity společnosti Mossack Fonseca a které ukázaly, že politici v mnoha zemích mají offshoreové účty s cílem se doma vyhnout daním. Podezření padlo i na Muscatovu manželku. Muscat obvinění týkající se jeho choti označil za "matku všech lží".

Témata:  Malta volby

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.