Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Už druhý soud potvrdil neplatnost Trumpova imigračního dekretu

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

San Francisco – Platnost dekretu amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se dočasného zákazu vstupu do USA obyvatelům šesti muslimských zemí pozastavil už druhý americký soud. Vláda podala začátkem června odvolání k nejvyššímu soudu, po němž požaduje zablokování opatření prvoinstančních soudů, díky kterému by příkaz mohl začít platit.

Kalifornský soud dnes rozhodl podobně jako koncem května soudci ve státě Virginie a ponechal v platnosti opatření nižších soudů blokující uvedení dekretu do praxe. Právníci Trumpovy vlády se již po prvním verdiktu obrátili na nejvyšší soud.

Po žalobách proti prvnímu lednovému dekretu, který způsobil chaos na amerických letištích, přišel Trump v březnu s poupraveným exekutivním příkazem. I ten ale soudy po sérii žalob pozastavily. Právníci Bílého domu proti tomu podali odvolání, které po virginském soudu zamítl i federální odvolací soud v San Francisku.

Trojčlenný soudní senát jednomyslně dospěl k názoru, že dekret diskriminuje lidi na základě jejich národnosti. Podle soudců Trump navíc neprokázal, že zákaz jejich vstupu do USA je v americkém zájmu.

Trumpův výnos zakazuje na dobu 90 dnů vstup do USA obyvatelům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie a pozastavuje program přijímání uprchlíků. Na rozdíl od první verze se nevztahuje na Irák a nezahrnuje ani majitele již platných víz.

Témata:  Donald Trump muslimové USA

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.