Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Wilders poučuje politiky: Jsme na seznamu smrti. Nebuďte zbabělci a řekněte pravdu o islámu

islám
islám
Foto: Pixabay

Nizozemský islamofobní politik Geert Wilders o sobě opět dává vědět. Tento týden se na festivalu dokumentárních filmů v britském městě Sheffield DocFest promítal snímek nazvaný „Wilders“. Sám politik k němu řekl, že i když režisér Stephen Robert Morse s jeho politickými názory nesouhlasí, pokusil se alespoň přinést vyvážený příběh. „To je víc, než mohu říci o mnoha holandských novinářích,“ rýpnul si politik.

Wilders vysvětluje, že dovolil filmařům v čele s Morsem, aby jej několik měsíců sledovali. „Dokument ukazuje, jak v důsledku islámské hrozby smrti musím žít pod policejní ochranou 24 hodin denně 7 dní v týdnu, jak mě vozí v obrněných autech, jak musím nosit neprůstřelnou vestu, když mám mluvit na veřejnosti, a tak dál,“ vysvětluje politik.

Poukazuje na to, že podobný život vedou třeba také dánský karikaturista Kurt Westergaard a jeho švédský kolega Lars Vilks, britský autor Salman Rushie nebo dánský historik Lars Hedegaard. „V tomto smyslu je tento dokument je také poctou pro ně. Všichni máme společné to, že jsme na seznamu smrti islámu. Ale vždycky mi připadá, že jsem jediný zvolený politik v seznamu,“ uvádí Wilders.

„Všichni politici kandidující ve volbách tvrdí, že se uchází o úřad s cílem sloužit lidem. Ale sloužit lidem znamená začít jim říkat pravdu. Pravda o islámu není příjemná. Jak nádherné by bylo, kdyby islám byl takový, jak většina našich politiků tvrdí - náboženství míru. Úžasné, ale naivní, protože pravdou je, že téměř všechny teroristické činy spáchané v dnešním světě byly spáchány ve jménu islámu,“ nebere si servítky Nizozemec.

Řada politiků podle něj pravdu o islámu neříká a jen papouškuje to, co je podle dogmatu politicky korektní. A ti další se obávají, že by museli žít stejně jako on – tedy pod ochranou policie. „Ale nedomnívám se, že je to omluva. Nikdo není nucen být politikem, ale pokud se rozhodnete jím stát, nemůžete dovolit, aby vás umlčela hrozba násilí. To by znamenalo, že násilí vyhrálo. A to je něco, co by žádný demokratický politik nikdy neměl dělat.“ apeluje na své kolegy Wilders.

V průběhu posledních desetiletí podle jeho slov hrozba terorismu na Západě rozroste. „Tento růst má co do činění s růstem islámu v našich demokratických společnostech. Politici, kteří odmítají vidět tuto realitu, nejsou jen bláhoví, ale také ohrožují občany. To je důvod, proč je dnes každý na seznamu smrti islámu,“ tvrdí s tím, že v nebezpečí jsme všichni. „A to je naprosto nepřijatelné. Lidé mají právo žít bezpečně v jejich vlastních městech. I to je základním lidským právem.“

Poukazuje také na to, že existují islámské národy jako Saudská Arábie, Írán nebo Pákistán, kde existuje právo šaria. „Proč se ti, kteří chtějí šariu zavést u nás, nepřestěhují tam? Dříve či později budou i ti politici, kteří stále dávají přednost odvracení očí od problémů, nuceni čelit této situaci. Mezitím však ztrácíme drahocenný čas. A na vině je současná vládnoucí elita,“ tvrdí.

„Zastavme zbabělost. Pojďme odmítnout politickou korektnost. Budu bojovat proti islamizaci naší zemi a bránit svou svobodu. Bez kompromisů a odhodlání, přesvědčení a sílu. Vždy,“ vzkazuje do světa Wilders.

Témata:  Geert Wilders Nizozemí Islám

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.