reklama

Cameronův slib byl reakcí na sílící hlasy v jeho Konzervativní straně a také ve protievropské straně UKIP Nigela Farage, které tvrdí, že Británie se k této otázce naposled vyjádřila v roce 1975, a od té doby se unie v mnohém změnila a má větší vliv na každodenní život občanů. V referendu nakonec zvítězili 23. června 2016 odpůrci členství v unii poměrem 51,9 ku 48,1 procenta. Volební účast činila 72,2 procenta. Odchod z EU podpořily zejména venkovské oblasti Anglie a také menší města. Naopak obyvatelé velkých měst byli proti, avšak ne v tak silné míře, jak se předpokládalo. Prakticky celé Skotsko a Severní Irsko hlasovalo pro setrvání v EU, pro brexit se hlasovalo ve Walesu a Anglie.

Výsledke hlasování byl podle politologů také protestem proti mocných, bohatých a privilegovaných elitám v Londýně i Bruselu a protestem proti globalizaci a proti rozšíření unie o země střední a východní Evropy i nespokojenost s nynější vládou konzervativců.

Premiér David Cameron rezignoval na svou funkci a vystřídala ho ministryně vnitra Theresa Mayová. Hlasitý stoupenec odchodu Farage také rezignoval na funkci v čele strany.

Jaký je harmonogram odchodu Británie z EU?

Premiérka Mayová oficiálně oznámila Bruselu úmysl své země odejít z EU letos 29. března. Tím Británie jako první aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy, který popisuje postup pro případ, že některá členská země má zájem odejít z unie. Již předtím obě komory britského parlamentu schválily zákon o brexitu, který podepsala i britská královna Alžběta II. Vyjednávání o odchodu může být nejdéle dvouleté. Prodloužení termínu je možné, pokud to schválí všechny zbývající státy EU.

Ze strany EU musí dohodu o vystoupení schválit Evropský parlament a potom také Evropská rada, již bez Británie. Mayová dohodu rovněž předloží ke schválení britskému parlamentu. Evropská unie dokončila své přípravy na dvouletá vyjednávání s Londýnem o odchodu Británie z bloku 22. května. Zástupci ostatních 27 členských zemí potvrdili konkrétní mandát někdejšímu eurokomisaři Michelu Barnierovi, který za unijní stranu rozhovory povede. První kolo rozhovorů mělo začít 19. června, vzhledem k výsledkům voleb se spekuluje o možném odkladu.

Co znamená Great Repeal Bill?

Je to zákona, který by měl zrušit zákon o Evropských společenstvích z roku 1972, kterým se Británie stala členem předchůdce Evropské unie. Zákon by měl zároveň přenést do britského právního řádu platné normy EU, které by následně bylo možné "doplnit, zrušit či vylepšit". Hlavním účelem normy je převést naráz do britského právního řádu asi 20.000 evropských zákonů, které by následně parlament přezkoumal a buď zachoval, upravil, nebo zcela zrušil. Podle britských odborníků bude nutné změnit zhruba 1000 evropských norem. Ministr pro brexit David Davis plán představil v parlamentu na konci března, v platnost vstoupí dnem odchodu Británie z Evropské unie.

Co znamená tvrdý a měkký brexit?

"Tvrdý" brexit, který prosazuje Mayová, by znamenal, že se Londýn vzdá jednotného trhu, získá kontrolu nad imigrací, nebude muset přispívat do unijního rozpočtu, ale bude muset dojednat novou obchodní dohodu s EU. Jinak by byla zavedena cla a finanční instituce v City by ztratily nynější snadný přístup na kontinent.

"Měkký" brexit by znamenal kompromis, který by se nějakým způsobem blížil ujednání, jaké má EU třeba s Norskem či Švýcarskem, ale v této variantě není jasné, jak by mohla Británie omezit imigraci z EU. Obyvatelé Irské republiky i Severního Irska se ale obávají, že by je v případě tvrdého brexitu znovu rozdělila ostře střežená hranice. To by podle nich mohlo ohrozit prosperitu i mír v Severním Irsku. Vyjednání hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem je jednou z priorit EU při jednání o brexitu.

Jaké jsou největší "třecí plochy" v jednání?

Právě otázka jednotného trhu a s ním spojený volný pohyb osob. Právě nekontrolovaná migrace byla klíčovým faktorem, který loni v červnu ovlivnil výsledek referenda o setrvání Británie v EU. Premiérka zdůraznila, že obavy Britů bude respektovat a nebude usilovat o členství v jednotném trhu, které by v sobě neslo i volný pohyb osob. Jedním z hlavních témat je tak osud asi tří milionů občanů EU v Británii i britských občanů na území evropské sedmadvacítky. Podle EK v Británii nyní žije asi 3,2 milionu lidí z jiných zemí unie, Britů v EU je zhruba 1,2 milionu.

Rozlišné názory také panují na harmonogram jednání. Brusel trvá na tom, že dokud Británie neodejde, nebude uzavřena žádná dohoda o budoucích obchodních vztazích. Londýn ale chce jednat zároveň o této dohodě i o podmínkách brexitu. Mayová několikrát zopakovala stanovisko, že je připravena ukončit jednání o brexitu bez konečné dohody, pokud nebude spokojena s podmínkami, které jí Brusel nabídne. Důležité je i vyrovnání finančních závazků, které Británie vůči unii má, nejčastěji se hovoří o částce 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč), objevují se ale i jiné odhady.

Významným bodem je také otázka hraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou. EU se tam chce vyhnout "tvrdé" hranici. Evropská unie také trvá na tom, aby o sporech týkajících se zachování práv občanů EU v Británii rozhodoval Evropský soudní dvůr. Jedním z deklarovaných cílů odchodu Británie z EU přitom byla snaha vyvázat se z jeho rozhodování.