Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Novináři summit ignorovali? Média si všímají hlavně násilností

Zahraniční tisk
Zahraniční tisk
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Berlín - Německá média se ve svých dnešních komentářích k summitu G20 v Hamburku věnují hlavně výtržnostem, než jeho politickým závěrům.

Zabývají se tím, zda se měl summit vůbec konat ve velkoměstě, zda mohla policie postupovat jinak a také tím, jak reagovat na levicové extremisty.

Stefan Braun v komentáři na serveru listu Süddeutsche Zeitung zdůrazňuje, že je důležité, aby se politici setkávali na podobných akcích, jako byl právě hamburský summit, protože lze mnohé dohodnout. Vrcholná schůzka v Hamburku ale podle něj tentokrát byla debaklem. Desetitisíce poklidných demonstrantů za to ale rozhodně nemohou.

"Hamburský debakl nese jiné jméno. Jsou jím zahalení násilníci; je jím naivita politiky, která problém brutálních výtržníků podcenila," míní komentátor. Část viny podle něj nesou také organizátoři protestů, kteří nechtěli vzít na vědomí, že výtržníkům nejde o politické cíle, ale pouze o násilí.

"Je s podivem, že policie a organizátoři nenásilných demonstrací mohli situaci až tak podcenit," píše Braun. Kritika podle něj padá ale v první řadě na politiky, tedy na spolkovou vládu a na radnici v Hamburku, protože měli počítat s nejhorším možným scénářem, nikoliv s tím nejpříznivějším.

Peter Huth z listu Die Welt vidí za excesy i dlouhodobě příliš měkkou politiku Německa vůči levicovým extremistům, která je podle něj výrazně odlišná od přístupu k pravicovým radikálům. "To, co se stalo v Hamburku, je důsledkem slepoty vůči levicovému extremismu," míní Huth, podle něhož levicoví radikálové v Berlíně nebo právě v Hamburku dosud mohli v takzvaných autonomních centrech v klidu plánovat své akce a útoky.

Témata:  Summit G20 Německo demonstrace v Německu noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 10:10

19. září 2025 8:58

Pavel Zítko: 3 roky ve vězení za šíření lží o covidu

Během pandemie covidu-19 hovořil Pavel Zítko o negativních dopadech očkování a zpochybňoval existenci koronaviru. Od svých příznivců získal více než tři miliony korun. Soud mu nepravomocně udělil tříletý trest za šíření poplašné zprávy. Obžalovanému přitom hrozilo až osm let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.