Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Desetitisíce lidí zůstanou bez pomoci. Humanitární organizace se stahují ze Středoafrické republiky

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Bangui - Humanitární organizace musely kvůli eskalaci násilí ve Středoafrické republice přerušit své operace. Konkrétně se to týká měst Bangassou, Kaga Bandoro a Zemio. Od neděle přišli při útocích ozbrojenců o život tři zaměstnanci OSN z Maroka.

Desítky tisíc lidí kvůli tomu nebudou mít přístup k humanitární pomoci v podobě potravin a léků. S odvoláním na sdělení mírové mise OSN ve Středoafrické republice (MINUSCA) o tom informovala BBC.

Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvádí, že Středoafrická republika patří pro humanitární pracovníky mezi nejnebezpečnější země světa. Boje mezi znepřátelenými milicemi v posledních týdnech eskalovaly.

Násilí ve Středoafrické republice vypuklo, když muslimská povstalecká skupina Séléka dobyla v roce 2013 hlavní město Bangui a přinutila někdejšího prezidenta Françoise Bozizého uprchnout. V reakci na násilí páchané touto skupinou krátce nato vznikly křesťanské milice a boje eskalovaly.

Na přelomu let 2015 a 2016 se ve Středoafrické republice uskutečnily úspěšné prezidentské volby, přesto však boje pokračovaly. V posledních měsících se podle pozorovatelů etnické a náboženské násilí mezi znesvářenými povstaleckými skupinami zintenzivňovalo a šířilo do oblastí, které dříve konfliktem zasaženy nebyly.

Témata:  Středoafrická republika OSN (Organizace spojených národů) humanitární pomoc

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.