Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po smrti úplně nezemřeme. Co se děje s člověkem, který je prohlášen za mrtvého?

Opravdu klinická smrt znamená konec?
Opravdu klinická smrt znamená konec?
Foto: Pixabay

Tisíce let lidé věděli, že smrtí končí veškeré naše bytí zde na Zemi. Zatímco někteří věřili v posmrtný život, ráj nebo reinkarnaci, vědci jednoduše konstatovali, že po smrti zkolabují orgány, lidské tělo přestane zásobovat kyslík v krevním řečišti a osoba je prohlášena za mrtvou. Nyní ale lékaři zjistili, že to není tak úplně pravda.

Nová studie kanadských lékařů tvrdí, že po smrti život ani zdaleka nekončí. Zatímco postupně selhávají a odumírají jednotlivé orgány, mozek funguje dál. A poměrně dlouho.

Řádově se může jednat o jednotky až desítky minut, během kterých je tělo sice mrtvé a člověk už není při vědomí, elektrické vzruchy a impulsy v mozku ale stále fungují. A to relativně stejně jako u živé osoby.

Podle deníku Independent se lékaři na vlastní oči přesvědčili, že je jejich teorie pravdivá. Zatímco pacienti byli klinicky mrtví, tedy neměli puls a zorničky nereagovaly na vnější podněty, mozek stále fungoval. Pracoval na úplně stejné úrovni jako během hlubokého spánku.

Studie, kterou publikovala University of Western Ontario, dále uvádí, že mozková aktivita po klinické smrti není samozřejmostí. Podle lékařů ji lze pozorovat zhruba u 25 procent lidí, u zbytku lidí naopak mozek zkolabuje dříve, než srdce.

Podobné pokusy se dosud prováděly pouze na zvířatech a vědci proto věřili, že mozek umírá maximálně minutu po klinické smrti. U lidí je tato doba výrazně vyšší a nikdo zatím neví proč. Stejně tak lékaři netuší, proč se mozek každého člověka chová po smrti jinak.

Mozek žije dál, tělo se snaží

Vědci také nedávno zjistili, že ani naše tělo po smrti okamžitě nezemře. Podle magazínu Open Biology se naopak snaží dát dohromady a zregenerovat se. Výsledky tohoto výzkumu by mohly pomoci pochopit procesy, které probíhají v těle pacientů například v konečné fázi rakoviny.

Podle studie nazvané Sledování dynamiky genových přepisů po smrti pracují buňky i poté, co přestanou pracovat tělesné orgány. Může za to zvýšení genové exprese, procesu, který kontroluje tvorbu proteinů nebo důležitých chemických reakcí probíhajících v našem těle. K tomu ale dochází pouze v některých případech.

Může se proto stát, že ačkoliv člověk zemře a orgány přestanou pracovat, buňky v lidském těle nikoliv. Tělo se ještě nějakou dobu snaží opravit samo sebe. Podle dosavadních zjištění jde navíc o vlastnost, kterou mají všechny živé organismy.

Mezinárodní tým vědců z Washingtonské univerzity pod vedením Alexe Pozhitkova zjistil, že tyto procesy probíhají například u ryb a myši. Věří proto, že genová exprese se vyskytuje u všech zvířat i u lidí.

Témata:  lidé vědci lékaři klinická smrt

Související

Aktuálně se děje

28. října 2025 10:20

27. října 2025 15:30

Tragédie na D1: Zemřelo dítě při nedělní hromadné nehodě

Vážným zraněním, která utrpělo při nedělní hromadné nehodě na dálnici D1, podlehlo v nemocnici malé dítě. Tuto smutnou zprávu potvrdila v pondělí mluvčí středočeské policie Barbora Schneeweissová. Přesný věk dítěte mluvčí nesdělila.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Francouzská policie

Zloději šperků z Louvru byli zatčeni

Francouzské policii se podařilo zadržet podezřelé v souvislosti s drzou loupeží francouzských korunovačních klenotů z muzea Louvre. Pařížská prokuratura potvrdila, že jednoho ze zadržených se podařilo dopadnout ve chvíli, kdy se snažil opustit zemi. Zloději minulý týden provedli denní přepadení Galerie Apollóna v Louvru, odkud během pouhých několika minut utekli se šperky v hodnotě desítek milionů eur.