Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po smrti úplně nezemřeme. Co se děje s člověkem, který je prohlášen za mrtvého?

Opravdu klinická smrt znamená konec?
Opravdu klinická smrt znamená konec?
Foto: Pixabay

Tisíce let lidé věděli, že smrtí končí veškeré naše bytí zde na Zemi. Zatímco někteří věřili v posmrtný život, ráj nebo reinkarnaci, vědci jednoduše konstatovali, že po smrti zkolabují orgány, lidské tělo přestane zásobovat kyslík v krevním řečišti a osoba je prohlášena za mrtvou. Nyní ale lékaři zjistili, že to není tak úplně pravda.

Nová studie kanadských lékařů tvrdí, že po smrti život ani zdaleka nekončí. Zatímco postupně selhávají a odumírají jednotlivé orgány, mozek funguje dál. A poměrně dlouho.

Řádově se může jednat o jednotky až desítky minut, během kterých je tělo sice mrtvé a člověk už není při vědomí, elektrické vzruchy a impulsy v mozku ale stále fungují. A to relativně stejně jako u živé osoby.

Podle deníku Independent se lékaři na vlastní oči přesvědčili, že je jejich teorie pravdivá. Zatímco pacienti byli klinicky mrtví, tedy neměli puls a zorničky nereagovaly na vnější podněty, mozek stále fungoval. Pracoval na úplně stejné úrovni jako během hlubokého spánku.

Studie, kterou publikovala University of Western Ontario, dále uvádí, že mozková aktivita po klinické smrti není samozřejmostí. Podle lékařů ji lze pozorovat zhruba u 25 procent lidí, u zbytku lidí naopak mozek zkolabuje dříve, než srdce.

Podobné pokusy se dosud prováděly pouze na zvířatech a vědci proto věřili, že mozek umírá maximálně minutu po klinické smrti. U lidí je tato doba výrazně vyšší a nikdo zatím neví proč. Stejně tak lékaři netuší, proč se mozek každého člověka chová po smrti jinak.

Mozek žije dál, tělo se snaží

Vědci také nedávno zjistili, že ani naše tělo po smrti okamžitě nezemře. Podle magazínu Open Biology se naopak snaží dát dohromady a zregenerovat se. Výsledky tohoto výzkumu by mohly pomoci pochopit procesy, které probíhají v těle pacientů například v konečné fázi rakoviny.

Podle studie nazvané Sledování dynamiky genových přepisů po smrti pracují buňky i poté, co přestanou pracovat tělesné orgány. Může za to zvýšení genové exprese, procesu, který kontroluje tvorbu proteinů nebo důležitých chemických reakcí probíhajících v našem těle. K tomu ale dochází pouze v některých případech.

Může se proto stát, že ačkoliv člověk zemře a orgány přestanou pracovat, buňky v lidském těle nikoliv. Tělo se ještě nějakou dobu snaží opravit samo sebe. Podle dosavadních zjištění jde navíc o vlastnost, kterou mají všechny živé organismy.

Mezinárodní tým vědců z Washingtonské univerzity pod vedením Alexe Pozhitkova zjistil, že tyto procesy probíhají například u ryb a myši. Věří proto, že genová exprese se vyskytuje u všech zvířat i u lidí.

Témata:  lidé vědci lékaři klinická smrt

Související

Aktuálně se děje

8:46

Nikdy jim to nezapomenu. Margita promluvil o lékařích, kteří pečovali o Zagorovou

Kudy chodí, tam stále zmiňuje Hanu Zagorovou. Štefan Margita žije už třetím rokem bez milované manželky. Podle jeho slov jí lékaři prodloužili život. Operní pěvec se jim za to teď snaží odvděčit. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Dovoz a vývoz zboží

Čína se pomstila Trumpovi. Zavedla vlastní cla a restrikce

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou dosáhlo nové úrovně poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Cla vstoupí v platnost 10. dubna a představují reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jen o dva dny dříve zavedl další 34% cla na veškerý čínský dovoz do USA.