Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po smrti úplně nezemřeme. Co se děje s člověkem, který je prohlášen za mrtvého?

Opravdu klinická smrt znamená konec?
Opravdu klinická smrt znamená konec?
Foto: Pixabay

Tisíce let lidé věděli, že smrtí končí veškeré naše bytí zde na Zemi. Zatímco někteří věřili v posmrtný život, ráj nebo reinkarnaci, vědci jednoduše konstatovali, že po smrti zkolabují orgány, lidské tělo přestane zásobovat kyslík v krevním řečišti a osoba je prohlášena za mrtvou. Nyní ale lékaři zjistili, že to není tak úplně pravda.

Nová studie kanadských lékařů tvrdí, že po smrti život ani zdaleka nekončí. Zatímco postupně selhávají a odumírají jednotlivé orgány, mozek funguje dál. A poměrně dlouho.

Řádově se může jednat o jednotky až desítky minut, během kterých je tělo sice mrtvé a člověk už není při vědomí, elektrické vzruchy a impulsy v mozku ale stále fungují. A to relativně stejně jako u živé osoby.

Podle deníku Independent se lékaři na vlastní oči přesvědčili, že je jejich teorie pravdivá. Zatímco pacienti byli klinicky mrtví, tedy neměli puls a zorničky nereagovaly na vnější podněty, mozek stále fungoval. Pracoval na úplně stejné úrovni jako během hlubokého spánku.

Studie, kterou publikovala University of Western Ontario, dále uvádí, že mozková aktivita po klinické smrti není samozřejmostí. Podle lékařů ji lze pozorovat zhruba u 25 procent lidí, u zbytku lidí naopak mozek zkolabuje dříve, než srdce.

Podobné pokusy se dosud prováděly pouze na zvířatech a vědci proto věřili, že mozek umírá maximálně minutu po klinické smrti. U lidí je tato doba výrazně vyšší a nikdo zatím neví proč. Stejně tak lékaři netuší, proč se mozek každého člověka chová po smrti jinak.

Mozek žije dál, tělo se snaží

Vědci také nedávno zjistili, že ani naše tělo po smrti okamžitě nezemře. Podle magazínu Open Biology se naopak snaží dát dohromady a zregenerovat se. Výsledky tohoto výzkumu by mohly pomoci pochopit procesy, které probíhají v těle pacientů například v konečné fázi rakoviny.

Podle studie nazvané Sledování dynamiky genových přepisů po smrti pracují buňky i poté, co přestanou pracovat tělesné orgány. Může za to zvýšení genové exprese, procesu, který kontroluje tvorbu proteinů nebo důležitých chemických reakcí probíhajících v našem těle. K tomu ale dochází pouze v některých případech.

Může se proto stát, že ačkoliv člověk zemře a orgány přestanou pracovat, buňky v lidském těle nikoliv. Tělo se ještě nějakou dobu snaží opravit samo sebe. Podle dosavadních zjištění jde navíc o vlastnost, kterou mají všechny živé organismy.

Mezinárodní tým vědců z Washingtonské univerzity pod vedením Alexe Pozhitkova zjistil, že tyto procesy probíhají například u ryb a myši. Věří proto, že genová exprese se vyskytuje u všech zvířat i u lidí.

Témata:  lidé vědci lékaři klinická smrt

Související

Aktuálně se děje

18. února 2026 5:00

Počasí bude do konce týdne mrazivé. Teploty klesnou až na -12 stupňů

Nadcházející dny přinesou do Česka proměnlivý charakter počasí, který odstartuje mrazivým a převážně oblačným čtvrtkem. Obloha bude v tento den oblačná až zatažená, přičemž na horách se mohou ojediněle objevit sněhové přeháňky. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Jesse Jackson

Jesse Jackson zemřel. Amerika přišla o nejslavnějšího pastora současnosti, proslavil se bojem za rovnoprávnost

Ve věku 84 let v úterý ráno pokojně zemřel Jesse Jackson, jedna z nejvýznamnějších postav amerického hnutí za občanská práva a zkušený politik, který zásadně ovlivnil podobu moderních Spojených států. Smutnou zprávu potvrdila jeho rodina v prohlášení, v němž ho označila za „vůdce-služebníka“, který zasvětil svůj život boji za utlačované, přehlížené a ty, jejichž hlas nebyl slyšet. Jacksonův odchod znamená konec jedné velké éry amerického aktivismu.