Situace v Sýrii se vyostřuje. Svět čeká velké rozhodnutí, varuje expert

Fragmentace opozice, chaos na bojišti

Když Kerry tento týden v Paříži a Londýně jednal o Sýrii se svými evropskými protějšky, jen těžko se snažil vzbudit důvěru v možnost, že se americké diplomacii podaří nalézt řešení šestileté občanské války, v níž doposud zahynulo na 400 tisíc lidí a která způsobila jednu z největších humanitárních krizí od konce druhé světové války, uvádí Gerges.    

Osud Sýrie je podle profesora držen coby rukojmí zločinnými vojenskými veliteli a nemilosrdným režimem, který má značný zájem na udržení statutu quo. Soupeřící okolní státy pak dodávají zdroje, zbraně a především podněty, které tento konflikt přiživují a prodlužují, deklaruje expert. Dodává, že mnoho radikálních ozbrojených frakcí je mnohem více odhodláno bojovat navzájem než proti Bašáru Asadovi, což vede k fragmentaci opozice a šíření chaosu na bojišti.   

"Jako nejslabší část řetězu je umírněná opozice drcena mezi kamenem - nemilosrdnými útoky Asadových jednotek - a tvrdou zemí - militantními islamisty jako jsou Islámský stát (IS) a Fronta An-Nusrá, odnož Al-Káidy," vysvětluje odborník. Poukazuje, že navzdory silným komplikacím Svobodná syrská armáda bojuje, aby si udržela svou hlavní mocenskou základnu v Aleppu, jednom z nejdivočejších bojišť v zemi. Pokud Asad a jeho spojenci uspějí ve své snaze přerušit poslední zásobovací linii z Turecka vedoucí k rebelům v Aleppu, zasadí Svobodné syrské armádě rozhodující úder, míní Gerges. To by podle něj fakticky zastavilo ženevská jednání pod patronátem OSN, která i tak k dnešnímu přinesla jen málo hmatatelných pokroků.        

Potíže opozice leží ve značném rozdílu mezi jejími skromnými vojenskými schopnostmi a vysokými politickými požadavky, především v podobě odchodu Asada, soudí profesor. "Není pochyb, že roztříštěná a nejednotná opozice prospívá Asadovi, který nenaznačil žádný záměr stáhnout se do ústraní či se o moc dělit s rebely," pokračuje Gerges. Připomíná, že Asad a jeho nejbližší okolí opakovaně odmítají ženevský koncept, který předpokládá skutečný politický přechod od autoritářství k pluralismu.     

Odborník deklaruje, že namísto toho Damašek a jeho spojenci, včetně Íránu a v menší míře i Ruska, trvají na nové vládě národní jednoty pod Asadovou autoritou, která by zahrnovala pouze vybrané přijatelné vůdce povstalců. "Syrský režim bojoval zuby nehty, aby zásadně oslabil hlavní proud opozice a přinutil si svět vybrat mezi Asadem a extremisty z IS a Al-Káidy, a tato strategie přinesla ovoce," uvádí Gerges. Doplňuje, že v očích mezinárodního společenství pak faktor IS a mezinárodního terorismu zmenšuje naléhavou potřebu politické transformace v Sýrii, přestože obě tyto výzvy jsou propletené.   

Ruský faktor

Asadova budoucnost tak již není na ženevském vyjednávacím stole a USA ani jejich evropští spojenci nyní nepožadují jeho okamžitý odchod jako dříve, zdůrazňuje profesor. Domnívá se, že ruská vojenská intervence v Sýrii loni v září ve skutečnosti změnila nejen vojenskou rovnováhu ve prospěch Asada, ale též diplomatické priority. "Vladimir Putin jako nezpochybnitelný mocnář nastavuje politickou agendu a upřednostňuje boj proti terorismu a přisoudil v něm přední roli Asadově armádě a vládě," píše expert. Doplňuje, že proti tomu neochota a neschopnost Baracka Obamy investovat v Sýrii strategický kapitál oslabuje možnosti Washingtonu. Navzdory Kerryho heroickému diplomatickému úsilí tak americká administrativa přenechala Sýrii Rusku, které velí k palbě, tvrdí Gerges.    

Putin není oddaný Asadovi, který, jak jasně deklaroval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, není spojencem Ruska, připomíná profesor. "Nicméně pro Putina je Sýrie mocenskou kartou pro smlouvání s USA a (Putin) očekává, že bude bohatě odměněn na Ukrajině a jinde, pokud dodá Asadovu hlavu," myslí si Gerges. Podotýká, že Obama zatím odmítá naplnit Putinovy ambice, jelikož nepovažuje Sýrii za klíčový americký národní zájem.  

Díky tomu podle odborníka americko-ruské neshody vedou k strategické paralýze, která pomáhá Asadovi a kupuje mu čas, aby vychyloval poměr sil ve svůj prospěch. Íránská neochvějná podpora Asada je rozhodující, což mu umožňuje vyhnout se definitivnímu finančnímu vyčerpání a kolapsu a nadále promazávat jeho nákladný vojenský aparát, konstatuje expert. "Mocný íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí dal mnohem více než Putin jasně najevo, že Asad je nepřekročitelná čára, přičemž prostřednictvím svých zástupců v Sýrii i jinde přilévá benzín do zuřivé regionální války," dodává Gerges.   

Z uvedených vnitřních, regionálních a mezinárodních důvodů existují překážky pro diplomatický průlom, deklaruje profesor. Klíčové jsou proto podle něj otázky, zda bude syrská válka pokračovat a pokud ano, jaké budou dopady katastrofální humanitární tragédie v Sýrii na její okolí, především Libanon, Turecko či Jordánsko, a globální bezpečnost, především v Evropě. Závěrem Gerges předpovídá, že pouze vidina dlouhého táhlého konfliktu může být katalyzátorem, který změní smrtící situaci ve válkou rozervané Sýrii.

Témata:  Sýrie,  Rusko,  USA