Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kancléřka Merkelová trvá na zvyšování výdajů na obranu

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - Vojenské výdaje ve výši dvou procent HDP a více má zatím jen pět členských zemí NATO - USA, Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, aby i spolková republika zvyšovala výdaje na obranu.

V rozhovoru s televizí Phoenix se ale nezavázala k tomu, že v roce 2024 bude Německo na obranu skutečně dávat dvě procenta hrubého domácího produktu. Právě k tomuto cíli mají podle dohody summitu Severoatlantické aliance z Walesu směřovat všechny státy NATO.

Německo nyní na obranu dává kolem 1,26 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. Aby spolková republika dvouprocentní cíl splnila, musela by každoroční výdaje na obranu zvednout o zhruba 20 miliard eur.

Sociální demokraté takový nárůst odmítají. "Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala," nechal se už dříve slyšet kandidát SPD na kancléře Martin Schulz.

Německo by ale dle Merkelové ke dvouprocentním výdajům na obranu směřovat mělo. "To, co vláda během funkčního období slíbila, není možné v předvolebním boji brát zpět," uvedla.

Česko investuje do obrany kolem jednoho procenta HDP. Vládní koalice se zavázala, aby to do roku 2020 bylo 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta.

Témata:  Angela Merkelová Německo Německá armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.