Jak změnit svět? Paradoxně stačí jen vyměnit maso za jinou potravinu

Ekoúzkost není oficiální diagnózou, jde ale o přehnanou stresovou reakci na určitý podnět, v tomto případě změnu klimatu. Podle odborníků je vliv oteplování Země na lidské tělo a mysl prokazatelný a dokládají to i desítky tisíc sebevražd, k nimž dochází v posledních letech v Asii.

Vědkyně Helen Harwattová se specializuje na biologické stravování a zkoumá stravovací návyky, které kombinují přínosy pro zdraví a životní prostředí. Podle magazínu The Atlantic se zaměřuje především na právní rámec problému, spolu s kolegy se ale také snaží maximalizovat vliv jednotlivců na globální problémy.

Harwattová s týmem vědců z Oregonské státní univerzity, Bard College a Kalifornské univerzity prozkoumala, co by se stalo, kdyby každý Američan nahradil hovězí maso ve své stravě za jinou potravinu. Ukázalo se, že pokud by byla celá země schopna a ochotna této změny dosáhnout, mohla by se teoreticky přiblížit k emisní hranici skleníkových plynů, kterou v roce 2009 přijal Barack Obama. A to už do roku 2020.

Podle vědců by vůbec nebylo potřeba, aby lidé měnili jakkoliv jinak svůj jídelníček. Mohli by nadále konzumovat jiné maso, vejce nebo mléčné výrobky. Omezení hovězího masa by ale snížilo emise o 46 až 74 procent z celkového poklesu potřebného k dosažení stanovených cílů.

Vědci tedy nehovoří přímo o vegetariánství a veganství, ukazují pouze důležitost částečných změn a vliv na ekologické závazky. Poměrně malý krok by totiž přinesl daleko větší výsledky než globální používání menších vozidel nebo vypínání žárovek, které svítí mnohdy zbytečně.

Jak už mnozí tuší, problém jako takový není v konzumaci samotné, ale v celém procesu. Chov hospodářských zvířat je totiž energeticky neúčinný proces. Vezmeme-li si typický brazilských velkochov krav čítající populaci 38 000 kusů dobytka, denně se na jejich výživu spotřebuje 900 tun sójových bobů. Sója nasytí krávy, a ty jsou následně přeměněny na maso a lidmi konzumovány. Krávy ale produkují mnoho skleníkových plynů a spotřebovávají mnohem více kalorií, než kolik ve výsledku poskytne jejich maso. Lidé by proto měli tento mezistupeň přeskočit a jíst sóju rovnou.

Ostatně i podle Organizace spojených národů je dnes třetina zemědělské půdy využívána k pěstování živočišných krmiv a dalších 26 procent neobydlených ploch Země slouží jako pastviny. Společně tedy prostor sloužící ve finále k výrobě masa a živočišných produktů zabírá zhruba třetinu veškeré půdy na Zemi.

Pokud by ale lidé vyměnili hovězí maso za za sóju nebo například fazole, uvolilo by se tak až 42 procent americké zemědělské půdy. Tím by také došlo ke snížení vlivu ekoúzkosti na řadu lidí, kteří trpí pocitem, že změny které přicházejí jsou nevratné.

Témata:  lidé,  maso,  ekologie