Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelová je povýšenecká a nemá plán na řešení dieselů, udeřil Schult. A Merkelová reaguje

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín – Povýšenecká. Právě tímto slovem hodnotí předseda sociální demokracie (SPD) Martin Schulz svou soupeřku v v boji o kancléřský post a šéfku německé vlády Angelu Merkelovou (CDU). CDU/CSU má v aktuálních průzkumech podporu kolem 39 procent voličů, sociální demokraté 22 až 24 procent.

Schulz, podle něhož Merkelová nemá žádný plán řešení problémů s dieselovými auty, to dnes řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD. „Stále více lidí, a to vidíte i na článcích v médiích, si všímá toho, jak povýšená je nyní paní Merkelová," nechal se slyšet šéf SPD, který dosud v kampani na kancléřku takto přímo nezaútočil.

Své tvrzení dokládá hned několika důkazy. Jedním má být to, že Merkelová při cestách na volební kampaň často využívá armádní nebo policejní helikoptéru, její Křesťanskodemokratická unie ale za lety platí výrazně méně, než kolik ve skutečnosti stojí.

Schulz také kritizoval skutečnost, že volební kampaň CDU vede Peter Altmaier, který je zároveň šéfem kancléřství, nebo to, že vládní mluvčí Steffen Seibert za Merkelovou vyjednával podmínky její předvolební televizní debaty se Schulzem, která se uskuteční za týden.

SPD sice na konzervativní unii CDU/CSU v průzkumech veřejného mínění ztrácí, Schulz ale věří, že jeho strana může zářijové volby vyhrát. Téměř polovina voličů je podle něj stále nerozhodnutá. "Máme diferencovaný program, (konzervativní) unie si vystačí s tím, že říká: 'Máme Merkelovou, a to stačí pro budoucnost'," tvrdí.

Merkelovou také kritizuje za nedostatečně tvrdou politiku vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, který podle šéfa sociální demokracie porušuje všechna diplomatická pravidla a vměšuje se do německé kampaně. Erdogan nedávno vyzval Turky žijící v Německu, aby nevolili CDU/CSU, SPD nebo Zelené.

Merkelová naopak poskytla rozhovor televizní stanicí ZDF, kde se v reakci omezila na konstatování, že složila přísahu a slouží německému lidu. K problematice německých automobilek zopakovala, že je třeba v dlouhodobém výhledu počítat s koncem spalovacích motorů, konkrétní rok ale neuvedla. "Nemá teď smysl lidi znejišťovat," podotkla. Schulz zatím o konci spalovacích motorů vůbec hovořit nechce.

Chce ale umožnit spotřebitelům, aby na automobilky, které manipulovaly s emisemi, mohli podávat hromadné žaloby. Merkelová podle něj takové snahy brzdí. Kancléřka poznamenala, že v principu není proti hromadným žalobám, současný návrh sociálnědemokratického ministra spravedlnosti Heika Maase ale podle ní není dobrý.

Otázky spojené s automobilovým průmyslem budou zřejmě v kampani hrát roli i nadále. Soustředí se na ně i další strany. Zelení se nechali slyšet, že nepůjdou po volbách do žádné koalice, která nebude stát na začátku konce éry spalovacích motorů. Bavorská CSU, která je sesterskou stranou CDU, zase prohlásila, že odmítá koalici, která by něco takového prosazovala.

Témata:  Angela Merkelová Martin Schulz Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) dieselgate Konzervativní unie CDU/CSU

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.