Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Neplníte kvóty, tak žádné eurodotace, prosazuje Schulz. Ministr vnitra mu oponuje

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Berlín - V Německu se mezi politiky opět rozhořel spor, zda krátit eurodotace těm zemím, které neplní kvóty pro přijímání uprchlíků. Předseda sociální demokracie Martin Schulz chce peníze nesolidárním státům brát, proti je naopak ministr vnitra Thomas de Maizière.

"Kdybychom museli krátit prostředky (z fondů) EU, abychom si vynutili realizaci rozsudků, byla by na tom Evropská unie opravdu špatně," řekl Thomas de Maizière (CDU) dnešnímu vydání listu Passauer Neue Presse.

"V současnosti usilujeme o vznik nového, solidárního azylového systému EU. Veřejné výhrůžky jako ty od pana Schulze tato těžká jednání spíše ztěžují, než aby je ulehčovaly," dodal de Maizière.

Po středečním výroku Soudního dvora EU Schulz (SPD) řekl, že hodlá zvýšit tlak na země jako Slovensko a Maďarsko. "Kdo vypoví evropskou solidaritu v uprchlické otázce, nemůže na jiném místě evropskou solidaritu požadovat," řekl agentuře DPA.

V případně vítězství sociální demokracie v zářijových volbách by Schulz jako kancléř zpochybnil rozpočet EU, pokud by některé země zůstaly "nesolidární".

Témata:  de Thomas Maiziére Martin Schulz Německo migrace uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.