Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Diskuze k přerozdělování uprchlíků zatím nebude? Německo ji chce odložit

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín/Sofia - Německá vláda je připravena prozatím ukončit diskusi o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Pokud se má dospět k reformě azylové politiky v EU, bylo by podle spolkového ministra vnitra smysluplné nejdřív řešit jiná témata, jako jsou společná pravidla azylového řízení a podmínky pro přijímání uprchlíků.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière to dnes řekl na okraj neformálního jednání v Sofii. Ministři vnitra ze zemí EU debatují o otázkách migrace a azylové politiky, ale také ochrany hranic a bezpečnosti.

De Maizière nejednoznačně odpověděl na otázku, zda by Německo souhlasilo i s takovou reformou systému přijímání uprchlíků, která by nepředpokládala jejich přerozdělování na základě kvót, a to ani při velké uprchlické vlně. "O tom bychom pak rozhodovali na konci jednání," nechal ministr otázku otevřenou.

Kvůli sporu o případném novém nastavení kvót na přerozdělování uprchlíků v EU se plánovaná reforma unijní azylové politiky od roku 2016 nehýbe z místa. Ve sporu jde především o otázku, jak lze do budoucna v případě další uprchlické krize ulehčit obzvlášť zasaženým státům.

Evropská komise a země jako Německo jsou v zásadě pro to, aby přinejmenším při velmi silném přílivu uprchlíků byl uplatňován princip přerozdělování, včetně povinného přijímání uprchlíků.

Jakékoli vynucené přijímání uprchlíků však odmítají Polsko, Maďarsko a Česko. Podporu jim naposledy vyslovil nový rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Témata:  de Thomas Maiziére uprchlíci EU Německo

Související

Aktuálně se děje

8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.