Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Oxfordská kolej odstranila portrét Su Ťij, prý kvůli situaci muslimských Rohingům

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Oxford - Vedení oxfordské koleje St. Hughs dalo odstranit z interiéru portrét barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Počin je dáván do souvislosti s tlakem, jemuž laureátka Nobelovy ceny míru čelí kvůli rohingské krizi. Oficiální vysvětlení je však jiné.

Britské listy o víkendu s odvoláním na oxfordské zdroje napsaly, že kolej zmizení obrazu vysvětlila potřebou uvolnit místo pro nové plátno japonského umělce Jošihira Takedy, který získala a který chce po určitou dobu vystavovat.

Su Ťij na koleji pobývala během studií v Británii. Portrét, který byl k vidění u hlavního vstupu do koleje od roku 1999, se nyní nachází v depozitáři, citoval list The Telegraph zástupce koleje.

Už přes půl milionu Rohingů uprchlo do Bangladéše, zatímco Barma je ve světě kritizována za útlak muslimské menšiny. Výtky směřují i vůči Su Ťij, zatímco její stoupenci upozorňují, že vliv barmské vůdkyně na armádní kruhy je limitovaný. Sama Su Ťij důrazně popírá, že by v Barmě docházelo k etnickým čistkám.

Témata:  Aun Schan SuŤij,  Velká Británie,  Barma,  Rohingové

Aktuálně se děje

27. září 2026 12:49

Varování před AI rostou. Opravdu by umělá inteligence dokázala vyhladit lidstvo?

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.