Oslo - Letošní Nobelovu cenu za mír získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Udělení prestižní ceny osobám nebo organizacím usilujícím o omezení jaderné hrozby se očekávalo.
ICAN ocenění dostala za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní", uvedla předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová ve zdůvodnění rozhodnutí.
Za favority na zisk ocenění byli ale pokládáni vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti němu, tedy šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.
Pozornost se letos soustřeďuje na jadernou otázku také vzhledem ke stávajícímu napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou po šestém severokorejském nukleárním testu.
Reissová-Andersenová prohlásila, že "svou inspirující a novátorskou podporou jednání OSN o dohodě zakazující jaderné zbraně sehrála ICAN důležitou roli v uskutečňování něčeho, co se v dnešní době rovná mezinárodnímu mírovému kongresu".
Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž bylo 215 jednotlivců a 103 organizací. Mezi dalšími spolufavority na získání Nobelovy ceny za mír letos figurovali papež František, dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy nebo Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Témata: Nobelova cena, Norsko, jaderné zbraně
Související
10. října 2024 13:38
8. října 2024 13:25
7. října 2024 12:53
6. října 2024 12:45
1. února 2024 20:07
31. ledna 2024 12:33
