NÁZOR - Jedním z hlavních argumentů na podporu proimigračních politik v Evropě je, že rozvinuté národy na Západě potřebují mladé pracovníky, aby pomohly platit za důchody a zdravotní péči za stárnoucí populace. Podle profesora Asghara Zaidiho, profesora mezinárodní sociální politiky na University of Southampton je však často přehlížen osud starších lidí v zemích, které trpí velkou mírou emigrace lidí v produktivním věku na Západ.
Zvláště ve východní Evropě a střední Asii (Eastern Europe and Central Asia – EECA) mladí příbuzní, kteří se mohli postarat o starší osoby, se stěhují za prací a platí jen málo nebo nic do formálního systému sociální péče. Jako potencionální rodičové též svých odchodem snižují velikost a pravidelný přísun nových generací, poukazuje na negativní aspekty cílené migrace Zaidi.
Mnoho prarodičů, kteří často sami potřebují péči sami, s též stará o vnoučata, zatímco jejich rodiče pracují v zahraničí. Např. podle údajů Unicef z roku 2000 75 000 moldavských dětí mělo alespoň jednoho rodiče v zahraničí a 35 000 jich žilo bez rodičů. Tyto údaje od té doby rostou.
Země EECA – Ukrajina, Albánie, Bosna a Hercegovina, Kazachstán či Turecko - procházejí demografickou změnou, která nemá obdoby jinde na světě. Průměrná délka života se začala zvyšovat jak u mužů, tak u žen v regionu, ale toto zvýšení délky života není vždy doprovázeno dobrým zdravotním stavem (zejména u žen). Zároveň se očekává, že mezi lety 2017 a 2050 v několika zemích v tomto regionu se místní populace sníží o 10 a více procent. Jedná se Albánii, Bělorusko, Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko, Ukrajinu a Gruzii.
Tato demografická změna má velký vliv na život v zmíněných zemích. Tyto země na jednu stranu procházejí stejným procesem stárnutí populace jako je tomu na Západě. Na druhou stranu ale zároveň nová generace, která po otevření hranic mohla se začít vzdělávat a zlepšovat své uplatnění na trhu práce, začala masivně odcházet na Západ. Podle Mezinárodního měnového fondu téměř 25 milionů většinou mladých a kvalifikovaných východoevropanů opustilo své země za posledních 25 let, aby hledalo lepší příležitosti v zahraničí.
Následkem toho ale došlo k tomu, že podíl pracujících a produktivní osob v celkové populaci, který je potřebný se odpovídající růst hospodářství, se v těchto zemích velmi snížil. Dlouhotrvající chybění produktivní generace činí zemi více náchylnou ekonomickým hrozbám a méně schopnou následně oživit ekonomiku a též se připravit na výzvy vlastního stárnutí populace. Ekonomický zázrak ve východní Asie, upozorňuje Zaidi, byl vybudován právě proto, že produktivní pracovníci zůstali ve svých zemích.
Migrace jako stimul ekonomiky?
Smutnou ironií je, že odcházející mladí lidé končí mimo jiné v pečovatelským službách pro západní starší – či úplně nejmladší – generaci, nemluvně, že svými daněmi pomáhají podporovat sociální systém dané země. Vyspělé západní státy jako např. Německo z tohoto důvodu podporují migraci, podle Zaidiho však plány politiků na stimulaci vlastní stárnoucí populace prostřednictvím migrace je však špatná od základu.
Nikdy totiž nebude možné mít tolik nových příchozích pracovníků, kteří by vyrovnali vliv rostoucího počtu starších lidí, tvrdí Zaidi, citujíc zprávu německé vlády, která odhaduje, že by samotné Německo by potřebovalo půl milionu přistěhovalců ročně, aby mělo dostatek pracovníků k pokračujícímu ekonomickému růstu. A dokonce i tento obrovský počet by pouze odložil dopad o dvacet let, než že by tento problém vyřešil.
Jak ukazují další studie, problém stárnoucí populace se objevuje i v dalších asijských zemích, které prodělaly ekonomický boom. Podle analýzy poradenské skupiny Deloitte bude Asie domovem 60% světové populace překračující 65 let v roce 2030. Deloitte to nicméně vnímá nejenom jako krizi, ale též jako obchodní příležitost pro vytvoření nové ekonomiky péče.
Související
2. září 2024 22:01
29. května 2024 20:02
21. května 2024 21:54
21. dubna 2024 15:01
18. dubna 2024 12:54
6. října 2023 18:26