Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podle svědka pokus o převrat v Černé Hoře financovalo Rusko

Černá Hora
Černá Hora
Foto: Pixabay

Podgorica - Pokus o státní převrat v Černé Hoře údajně financovaly ruské zpravodajské služby. Jejich cílem bylo zabránit zemi ve vstupu do Severoatlantické aliance. Moskva jakoukoli účast na plánovaném pokusu o převrat popírá. Navzdory nesouhlasu Ruska se Černá Hora letos v červnu stala 29. členem NATO.

U soudu v Podgorici to dnes řekl Saša Sindelić, klíčový svědek obžaloby v procesu se 14 osobami, které chtěly loni 16. října údajně spáchat atentát na černohorského premiéra Mila Djukanoviče, napsal server BalkanInsight. V listopadu 2016 soud v překvapivém rozhodnutí Sindeličovi udělil ochranný status svědka a dnes údajně jeden z hlavních strůjců pokusu o převrat soudcům podrobně vylíčil jeho plánování.

Sindelić je podle obžaloby jedinou osobou z 20 Srbů obviněných z účasti na celém plánu, která byla v přímém kontaktu s dvěma obžalovanými Rusy - Eduardem Šišmakovem a Vladimirem Popovem. Podle závěrů vyšetřování, které unikly do médií, dostal Sindelić od Rusů 200.000 eur (5,1 milionu Kč) na nákup zbraní a naverbování dalších lidí.

Se Šišmakovem, kterého prokuratura stejně jako Popova považuje za příslušníky ruské vojenské rozvědky, prý Sindelić plán nastolit v Černé Hoře vládu proruské Demokratické fronty domlouval během několika schůzek v Moskvě v roce 2015 a 2016. „Čtyřikrát jsem dostal 25.000 eur a dvakrát 50.000," řekl Sindelič.

Dd Šišmakova obdržel v březnu 2016 podivný vzkaz. „Už dost. Tohle už nelze dál tolerovat. Mocní v Černé Hoře musejí být svrženi, Djukanović... ta parta," citoval Sindelić údajný vzkaz bývalého zaměstnance ruské ambasády ve Varšavě, kterého Polsko v červnu 2014 označilo za zvěda a vyzvalo ho, aby zemi opustil.

Sindelić se označuje za srbského nacionalistu a monarchistu a také panslavistu, který odmítá hranice mezi Srby. Se skupinou Srbů měl v den parlamentních voleb v Černé Hoře vyvolat násilí a dopomoci Demokratické frontě k převzetí moci. Z projektu ale vycouval, když jej členové hlavní opoziční strany „zradili" a následně se sám vzdal policii.

„Pokud by lidé z (Demokratické) fronty chtěli udělat převrat, pak by ho udělali. Moskva na to dala hodně peněz, měli zbraně, lidi uvnitř, speciální týmy," popsal Sindelić. „Kdybych se nevydal úřadům, byl bych zabit," dodal.

Skupina Srbů a dvou Rusů je obviněna z „pokusu o teroristický útok". Mnozí právní experti se domnívají, že Sindelić jakožto jeho hlavní strůjce nemohl dostat status svědka a černohorská opozice viní žalobce z toho, že Sindelić dostal úkol svalit vinu na ostatní strany.

Témata:  Černá Hora Rusko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

5. června 2026 13:10

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.