reklama

Trump prý neměl jinou možnost než nechat některé složky v režimu utajení. Tyto záznamy se nyní budou dalších šest měsíců zkoumat. Podle úředníků Bílhé domu se Trump bude snažit přesvědčit federální úřady o tom, že záznamy by měly zůstat utajené i po tomto přezkumu pouze v těch nejvíce výjimečných případech.

Velká část dokumentů týkajících se atentátu již byla v minulosti zveřejněna, některé složky ale v režimu utajení zůstaly až do čtvrtka, kdy končila lhůta na jejich blokování. Texty byly nepřístupné po dobu 25 lety na základě zákona z roku 1992 s odůvodněním, že by jejich zveřejnění mohlo ohrozit národní bezpečnost USA. Složky zpřístupnila knihovna amerického Národního archivu.

Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 při návštěvě Dallasu. Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů atentát spáchal Lee Harvey Oswald. Průzkum stanice History Channel k 50. výročí Kennedyho tragické smrti ale ukázal, že přes 70 procent Američanů nevěří tomu, že jednal sám. Celkem 74 procent dotazovaných navíc považuje Oswalda za obětního beránka, které posloužil k zakrytí "čehosi většího".

Podle odborníků bude většina dokumentů pro běžného smrtelníka nesrozumitelná a zřejmě i pro historiky bude obtížné se v nich orientovat. Podle serveru Politico jsou nejspíš plné zakódovaných informací, nesrozumitelného žargonu a falešných jmen.

Nejvíc si historici slibují od dokumentů, které by se případně mohly vztahovat k období pozdního září 1963, kdy byl Kennedyho vrah Lee Harvey Oswald v Mexiku. Předpokládá se totiž, že mnoho doposud utajovaných spisů vytvořili agenti CIA, kteří tehdy Harveye v Mexiku sledovali. Marxista Harvey, který se neúspěšně pokoušel získat sovětské občanství, tam byl podle dosavadních informací ve spojení s agenty Moskvy nebo Havany. Není však jisté, zda právě tyto složky jsou zpřístupněny.

reklama