Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podezřelý z útoku na autobus s fotbalisty Dortmundu zřejmě plánoval další útoky

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Osmadvacetiletý Němec ruského původu Sergej W., který je podezřelý, že v dubnu trojicí bomb zaútočil na fotbalisty Borussie Dortmund, zřejmě chystal i další útoky. 

S odvoláním na státní zástupce o tom dnes informuje server Spiegel Online. Muž podle vyšetřovatelů na autobus fotbalistů zaútočil proto, že spekuloval na pokles kurzu akcií fotbalového klubu, na němž chtěl vydělat.

Sergej W., který těsně před útokem nakoupil na burze prodejní opce na akcie Borussie Dortmund, teď čelí obžalobě z mnohanásobného pokusu o vraždu, za což mu hrozí až doživotní trest.

Ze 43stránkové obžaloby navíc podle magazínu Spiegel vyplývá, že muž, který měl podle všeho psychické problémy, nejspíš uvažoval ještě o dalších útocích.

Zajímal se třeba o společnosti provozující lanové dráhy a o kurzy jejich akcií. Podle vyšetřovatelů to svědčí o tom, že hledal nový cíl, aby po útoku profitoval z propadu cen akcií daných firem.

Při útoku byl zraněn španělský obránce Marc Bartra i jeden z policistů, který autobus doprovázel. Výbuch bomb jenom náhodou nikoho neusmrtil, uvedli vyšetřovatelé.

Témata:  exploze zasáhly autobus Borussia Dortmund Německo

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.