Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Berlíně byly dopoledne otevřeny vánoční trhy, loni je poznamenal teroristický útok

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín - V německé metropoli se dnes dopoledne otevřely vánoční trhy. Celkem jich je kolem 90. Největší pozornost z nich na sebe poutá trh na náměstí Breitscheidplatz, kde se loni odehrál teroristický útok.

Vánoční trh v západní části Berlína poblíž stanice ZOO nebyl do loňského 19. prosince ničím výjimečný. Tak jako jinde si na něm lidé vychutnávali předvánoční atmosféru, než ji ten den večer zničil islamista Anis Amri, který najel do davu lidí na trhu kamionem.

Oběti, mezi nimiž byla i jedna Češka, na náměstí pod Pamětním kostelem císaře Viléma po celý rok připomínala černobílá fotka místa a svíčky se vzkazy, které zde nechávali kolemjdoucí.

Aby se tragédie nemohla opakovat, je trh na Breitscheidplatzu, který se loni otevřel už tři dny po útoku, obehnán zhruba metr vysokými betonovými bariérami, přes které by se neměl dostat žádný vůz. Podobné zábrany jsou třeba také u vánočních stánků na Postupimském náměstí, ale i na dalších trzích po celém Německu.

Vedle vánočního trhu na Breitscheidplatzu se dnes v Berlíně otevřely také trhy na Alexandrově náměstí pod známou televizní věží nebo před zámkem Charlottenburg. Hosty dnes poprvé uvítají vánoční stánky i v dalších spolkových zemích. Většina berlínských trhů, z nichž jsou téměř všechny přístupné bezplatně, zůstane otevřena do 26. prosince, nebo do konce roku.

Témata:  Berlín Vánoce Německo

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.