Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nálety připravily ve světě o život přes 15 tisíc civilistů

Homs, kdysi chlouba Sýrie, dnes jen trosky a ruiny
Homs, kdysi chlouba Sýrie, dnes jen trosky a ruiny
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Londýn/Damašek - Organizace monitorující ozbrojené konflikty AOAV dnes ve své zprávě oznámila, že v důsledku náletů a zranění způsobených výbušninami loni ve světě přišlo o život přes 15.000 civilistů. To je o 42 procent více než v roce 2016.

Nárůst v počtu úmrtí způsobilo zejména bombardování. Loni se oproti roku 2016 počet smrtelných obětí náletů téměř zdvojnásobil. Ve stejném období také mezinárodní letecká koalice pod velením USA zahájila ofenzivu s cílem dobýt z rukou Islámského státu (IS) irácký Mosul a Syrskou Rakku.

List The Guardian s odvoláním na nejmenované britské poslance napsal, že nárůst v počtu mrtvých civilistů může svědčit o nedostatku ověřování, zda válečné cíle jsou opravdu teroristé.

Britská vláda uvedla, že nemá důkazy o tom, že při jejích náletech přišli o život civilisté, zatímco Washington oznámil, že při amerických náletech v Iráku a v Sýrii bylo nedopatřením usmrceno nejméně 801 lidí. Organizace

Airwars, jež monitoruje počet civilních úmrtí v Iráku a v Sýrii při koaličních náletech nicméně uvádí, že loni takto přišlo o život mezi 11.000 až 18.000 civilistů, tedy výrazně více než odhaduje Washington. Podle agentury AP jen v Mosulu přišlo o život 9000 civilistů.

Nejvíce obětí bylo při náletech podle AOAV v Sýrii (zemřelo 8051 civilistů, tedy o 55 procent více než v roce 2016), Iráku (3271 úmrtí, což je polovinu více než předloni) a Afghánistánu (994 mrtvých civilistů).

Témata:  Sýrie válka Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin, ruský prezident

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.