Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik Američany stojí „válka s terorem“? Ohromující číslo není vůbec konečné

U.S. ARMY, ilustrační fotografie
U.S. ARMY, ilustrační fotografie
Foto: defense.gov **www.defense.gov**

Washington - Tzv. „válka proti teroru“ trvá už 17 let a její výsledky jsou mizivé. Afghánistán se stal pro USA novým Vietnamem. V Iráku neustále hrozí, že vypukne krvavý konflikt mezi šiíty a sunnity, jehož jistou zmenšenou verzí byl boj proti IS. V průběhu let navíc přibily další oblasti, kde USA svádí boj s islámským fundamentalismem. Podle analýz Watsonova institutu pro mezinárodní a veřejné záležitosti (The Watson Institute for International and Public Affairs - WIIPA) z Brown University, USA mají své protiteroristické jednotky ve více než 76 zemích. Vojenské operace od 11. září 2001 stály USA více než 4,3 biliónů dolarů. Většina těchto válečných výdejů je navíc financována prostřednictvím dluhu a číslo se bude ještě výrazně zvětšovat.

Studie WIIPA poukazují na způsoby financování předchozích válečných konfliktů, ve kterých byly USA aktivními činiteli. Španělsko-americká válka, občanská válka, první a druhá světová válka, Korejská válka i Vietnamská válka byly všechny financovány primárně prostřednictvím zvýšených daní, opatření, které postihlo převážně bohaté. Prezident Harry Truman během Korejské války zvýšil daňové sazby na 92%, prezident Lyndon B. Johnson během Vietnamské války zvýšil sazbu na 77%.

George W. Bush jr. postupoval jinak. Daně snížil. Chybějící rozpočet začal financovat prostřednícím kreditních karet – tj. na dluh. Žádná předchozí válka nebyla financována na dluh, proto WIIPA nazývá války odehrávající se po 11. září 2001 jako „kreditní války (credit card wars)“. V předchozích válkách byl též válečný rozpočet po počátečním období integrován do celkového ročního rozpočtu na obranu, což znamenalo, že financování války bylo omezeno a Pentagon musel postoupit řadu kompromisů.

Naproti tomu, války po roce 2001 byly financovány prostřednictvím účtům věnovaných na zahraniční nouzové operace (Overseas Contingency Operations - OCO), které jsou vyňaty z omezení výdajů a kompenzační škrty jinde v rozpočtu. Pro srovnání, Korea byla těmito doplňkovými prostředky financována z 34% a Vietnam 32%, zatímco „kreditní války“ jsou takto financovány z 90%.

Významnou proměnou též prošel čas a prostor věnovaným otázkám válečného financování u Kongresových výborů. Senátní výbor pro rozpočtové prostředky projednal válečné financování na 79% svých slyšení během války ve Vietnamu a na 35% během války v Koreji . Po roce 2001 se této otázce věnovalo pouze 17% slyšení. V případě Senátního finančního výboru bylo toto téma rozsáhle diskutováno dokonce pouze jednou (5%).

Kolik stojí „kreditní války“ průměrného daňového poplatníka?

Podle údajů Pentagonu odhaduje, že každý americký daňový poplatník zaplatil za války v Afghánistánu, Iráku a Sýrii ve fiskálních letech 2001 až 2018 celkové náklady ve výši 7 740 dolarů (okolo 160 961 korun). Podle výzkumu WIIPA příhodně nazvaném Cena války, však částka je mnohem větší, protože Pentagon se zaměřuje jen na svoje výdaje a výdaje ministerstva obrany a opomíjí další náklady spojené s válkou ze strany ministerstva zahraničí či ministerstva vnitřní bezpečnosti. WIIPA odhaduje, že celkové náklady daňového poplatníka jsou ve výši 23 386 dolarů (okolo 486 194 korun).

USA mají vojenské základny v 44 zemích. Vojenské jednotky mají shromážděné v 15 zemích - ne všechny tyto země jsou předmětem bojů, např. USA má vojenské kontingenty v Německu či Španělsku. V 58 zemích USA trénují protiteroristické jednotky. Vyloženě vojenské operace jako je používání dronů či letecké údery jsou aplikují v podstatě jen v 7 zemích – v Afghánistánu, Pákistánu, Sýrii, Iráku, Jemenu, Somálsku a Libyi.

Ačkoliv mnohé z těchto válek jsou vedeny jinými silami a USA mají povahu spíše poradců než přímých účastníků, výdaje jsou stále ohromující. Např. v Jemenu, v němž vede válku jejich spojenec Saúdská Arábie, USA věnovaly od fiskálního roku 2001 do fiskálního roku 2017 více než 830 milionů dolarů na pomoc Jemenu. V porovnání s Afghánistánem a Irákem to jsou přitom stále velmi malá čísla. USA věnovaly na OCO v Iráku od fiskálního roku 2001 až 2017 okolo 819 miliard dolarů, v případě Afghánistánu dokonce 877 miliard dolarů. Tyto částky se mají v roce 2018 ještě navýšit o 1 miliardu pro Irák a takřka 50 miliard pro Afghánistán, kam chce Trump poslat další vojáky.

V porovnání s těmito masivními částkami vychází Sýrie jako chudá příbuzná – USA investovaly do zahraničních nouzových operací s ní spojených okolo 28 miliard dolarů od fiskálního roku 2001-2017, toto číslo se má ale ve fiskálním roce 2018 zvýšit o skoro o polovinu dané částky. Pokud se připočte odhadovaných 13 miliard dolarů, Sýrie bude USA stát už 41 miliard dolarů.

Celkově už USA při zahrnutí i dalších doplňkových nákladů jako je např. péče o válečné veterány věnovaly na „kreditní války“ okolo 5,6 biliónů dolarů. Tato částka zahrnuje dlužné úroky, které USA už zaplatily, nikoliv však projektované budoucí úroky. I kdyby USA ukončily financování těchto válek právě teď, kumulované úrokové náklady na půjčky nakonec přidají v následujících desetiletích více než 7,9 bilionů dolarů ke státnímu dluhu.

Témata:  USA armáda Afghanistán U.S. ARMY

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:43

Patří StarDance na ČT? Ředitel televize prozradil, jak to cítí

StarDance pozítří opět pokračuje a poběží ještě několik sobot, než poznáme vítěze této řady. Měla by být tou vůbec poslední? I takové názory někdy zaznívají. Česká televize je ale bytostně přesvědčena, že taková show do vysílání patří. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.