Neschopné NATO? V případě útoku by Pobaltí padlo do 36 hodin, varuje simulace

Think tank RAND Corporation v Kalifornii zkoumal sérii simulací pro hypotetickou ruskou invazi do Estonska a Lotyšska. A výsledek označili pro NATO za katastrofický, neboť v každé z nich dokázali rusové obejít přesilu či ji zničit. A po 36-60 hodinách již jejich vojáci stáli před hlavními městy těchto pobaltských zemí. 

Studie vyvolala debatu, avšak dočkala se i kritiky. Spiegel například uvádí článek amerického vojenského experta Michaela Kofmana s titulkem Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád drtivou pořážku NATA Ruskem, kde zpochybnil použité strategické parametry. Většina však bije na poplach.

Moskva provádí vojenská cvičení a posiluje armádní jednotky, NATO na to reaguje, avšak Spiegel upozorňuje, že bezpečnostní odborníci a generálové varují, že tyto akce nejsou dostatečné. "Na varšavském summitu během července členské státy NATO ohodí svoji politiku důvěry a znovu začnou zastrašovat. Jako tomu bylo za dob Studené války," předpovídá deník.

A dodává, že důslekdy budou dalekosáhlé především kvůli nákladnosti. Po dobu posledních pár desítek let členské státy NATO šetřili na své vojenské síle a podle Spiegelu se ukazuje, že to zašlo příliš daleko. "Spousta evropských ozbrojených sil působí na hranici své provozní kapacity, mají málo vojáků a zastaralou či opotřebovanou techniku," píše deník.

Také Amerika již na Evropu tlačí, aby do obrany investovala a mnohé členské stát již oznámily, že to mají v úmyslu. Česká republika zvýšila rozpočet na obranu o 6 %, například Slovensko, Lotyšsko či Polsko ještě více. A debatuje se i v sousedním Německu.

Na summitu NATO ve Walesu v roce 2014, kde padla dohoda o investicích do obrany ve výši alespoň 2 % HDP a 20 % by mělo být využito na modernizaci zařízení armády. Tyto vstupní informace jsou známy, avšak existuje dalších 9 výstupních požadavků a jejich výsledky NATO tají. Jedná se o určitý počet ozbrojených sil dostupných pro alianci, jejich letectvo, loďstvo, ozbrojená vozidla apod. A NATO sleduje, kdo se schopen závazky splnit.

Avšak podle Spieglu v roce 2014 žádná země požadovaná kritéria nesplnila. A to ani USA, přestože mají velký náskok podobně jako Velká Británie, Dánsko, Německo či Norsko. Například Litva či Rumunsko však nesplnili jediný. A čísla prý také ukazjí, kolik práce ještě musí jednotlivé země udělat, aby dostály slibům.

Avšak například vojenský expert Christian Molling podle Spiegelu považuje tato čísla za zavádějící. "Může být dobrou zprávou, že by Estonsko masivně navýšilo rozpočet na obranu, ale pro komplexní obrázek to nebude hrát vliv. 64 % rozpočtu bude hrazeno letos třemi největšími evropskými zeměmi NATO: Velkou Británií, Francií a Německem. To oni hodně ovlivní," uvádí deník.

Molling připravuje studii, která zkoumá obranné rozpočty a proklamace jednotlivých států. Výsledek má ukázat, kolik jejich vlády ještě musejí udělat pro omlazení NATA. A podle dostupných výsledků je prý třeba udělat mnohem více a rozpočty zvýšit mnohem výrazněji.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Rusko,  Evropa