Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rada bezoečnosti OSN jedná o návrhu na příměří v Sýrii. Problémy může dělat Rusko

OSN
OSN
Foto: Pixabay

New York - Švédsko a Kuvajt ve středu na schůzi Rady bezpečnosti OSN navrhly hlasovat o rezoluci, která by vyzvala k třicetidennímu příměří v Sýrii. Klid zbraní má umožnit evakuovat zraněné a dopravit humanitární pomoc milionům lidí, kteří ji naléhavě potřebují. Podle názoru západních diplomatů zatím není jasné, zda Rusko bude návrh vetovat nebo zda se hlasování zdrží.

Příměří by se podle návrhu rezoluce nevztahovalo na operace vedené proti extremistům z Islámského státu a jejich spojencům. Text dokumentu vyjadřuje "rozhořčení nad nepřijatelným rozsahem násilností" a útoků na civilisty v několika syrských regionech, zejména v provincii Idlib a ve východní Ghútě nedaleko Damašku. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn oznámil, že od počátku února zemřelo ve východní Ghútě 346 civilistů a 878 osob bylo zraněno.

Stálý ruský zástupce Vasilij Něbenzja označil návrh na příměří za nerealistický a tvrdil, že ho nelze prosadit. Rusko si podle něj přeje, aby se dnes sešla mimořádně Rada bezpečnosti OSN a o situaci ve východní Ghútě jednala. Západní diplomaté to považují za zdržovací taktiku.

Podle návrhu Švédska a Kuvajtu by příměří mělo vstoupit v platnost 72 hodin po schválení rezoluce. Po dalších 48 hodinách by měly mít konvoje s pomocí zajištěnu volnou cestu k potřebným a OSN a její partnerské organizace by měly zahájit evakuaci.

Témata:  Sýrie OSN (Organizace spojených národů) Rusko

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí bude příští víkend tropické, ukazuje předpověď

Příští víkend nás čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překročí hranici třiceti stupňů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ruská agrese sílí. Noční útok byl podle Ukrajinců největší za celou válku

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.