Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruské veto v OSN? Američané se naštvali, hrozí opatřeními vůči Íránu

OSN
OSN
Foto: Pixabay

New York - Pondělní ruské veto rezoluce Rady bezpečnosti OSN představuje porážku pro USA, které už několik měsíců lobbují, aby byl Írán přinucen zodpovídat se z podpory jemenských povstalců. Americká zástupkyně při OSN Nikki Haleyová už Moskvě pohrozila odvetou.

"Pokud bude Rusko nadále krýt Írán, potom budou muset USA a naši partneři jednat na vlastní pěst. Pokud nepřistoupí k akci rada (RB OSN), budeme muset podniknout vlastní akci," prohlásila Haleyová, aniž by možné kroky specifikovala.

Bílý dům dlouhodobě hrozí, že vypoví jadernou dohodu, kterou Írán v roce 2015 podepsal se světovými mocnostmi a v které se zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí.

Návrh rezoluce, kterou Rusko vetovalo, předložila Británie po dohodě s USA a Francií. Ty původně žádaly, aby RB OSN odsoudila Írán za porušení zbrojního embarga uvaleného na povstalce, a zároveň se zavázala, že proti zemi podnikne příslušné kroky.

Nakonec ale britský návrh, který neprošel hlasováním, odsuzoval Írán pouze za to, že nezabránil v dodávkách raket a bezpilotních letounů povstalcům. Rusko veto zdůvodnilo tím, že by rezoluce pouze přispěla k zesílení bojů.

Témata:  OSN (Organizace spojených národů) USA Rusko

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí příští týden: Teploty budou skákat o desítky stupňů

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Polsko-Běloruská hranice

Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.