Washington - Prezident Donald Trump po chemickém útoku v Douma, jasně dává na vědomí, že jeho trpělivost s Asadovým režimem je u konce, píše nationalinterest.org. I přesto, že svojí rétoriku poněkud zmírnil, nezastírá, že je připraven vydat rozkaz k případné intervenci v Sýrii. To by mohlo vést k případné konfrontaci mezi USA a jeho spojenci na jedné straně, a Ruskem a Íránem na straně druhé. Vedle toho, jak by taková intervence měla vypadat, jsou zde i pochybnosti, zda prezident bez souhlasu kongresu, k ní vůbec muže vydat rozkaz.
Na otázku, zda je prezident Putin a Rusko zodpovědné za útok v Douma, Trump odpověděl, že možná. Pokud vyšetřování prokáže jejich vinu, slibuje Trump, že za to zaplati „Všichni zaplatí svojí cenu. I on (Putin). Každý,“ prohlásil americký prezident. Vedle toho na svém twitterovém účtu zkritizoval svého předchůdce Baracka Obamu za to, že intervenci neprovedl již před léty, nezastavil „zvíře Asada“ a nezabránil mnoha civilním obětem. Přesto svojí rétoriku, americký prezident zmírnil, a na rozdíl od doby těsně po útoku, již neobviňuje přímo Rusko a Irán, ale pouze režim Bašára Asada.
Ve Washingtonu se mezitím rozhořel spor o podobu případné intervence. Nejdravější republikánští jestřáby jako jsou senátoři Lindsey Graham, John McCain a Susan Collinsová prosazují masivní invazi bez ohledu na občany a ozbrojené síly ostatních zemí v Sýrii. Daleko opatrnější je ministr obrany John Mattis „Právě teď nevylučuji nic. První věc, kterou musíme prošetřit, je, proč jsou vůbec stále používány chemické zbraně, když Rusko je garantem toho, že byly všechny odstraněny.“ Největší problém a překážkou operace v Sýrii je masivní přítomnost ruských a iránských sil v zemi. "Musíme zopakovat, že vojenské zásahy v Sýrii, kde jsou ruské síly nasazeny na žádost legitimní vlády, za podvodných a falešných záminek, jsou naprosto nepřijatelné a mohou mít velmi vážné důsledky," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. To podtrhuje nedávné vyjádření náčelníka generálního štábu ruské armády generála Valerije Gerasimova. "Budou-li ohroženy životy ruských vojáků a důstojníků, ozbrojené síly Ruské federace odpoví tvrdě proti jakýmkoliv útokům," řekl Gerasimov 13. března. Generál také poznamenal, že ruská armáda má tento rozkaz přímo od Vladimira Putina.
Jak by případný útok na Sýrii vypadal? „V první řadě by byly vystřeleny nízkoletící křižující střely Tomahawk z ponorek a bombardérů B-52, “ předjímá bývalý pilot B-52 a letecký a vojenský analytik Mark Gunzinger, pro server nationalinterest. Org, „Proti nim nemají ani Asad ani Rusové obranu.“ Tomahawky by silně narušily protileteckou obranu. Poté by byly nasazeny americké letecké síly. Odborníci se shodují, že především souboj ruských protiletadlových systému S-400 a amerických stihaček F-22 by byl dosud nevídaný střet moderních technologií.
A jaká by byla ruské odpověď? Pokud by Američané zasáhli ruské nebo spojenecké jednotky, Moskva by odpověděla plnou silou. „Kreml by neblufoval. Pokud by došlo k útoku na naše jednotky, měli bychom tady válku,“ varuje ředitel Ústavu mezinárodních vztahů moskevské ekonomické univerzity Vasilij Kašin. Ruská odpověď by se dle něj neomezila na Blízký východ. Ruské letectvo a rakety by udeřily na Američany a jejich spojence ve všech koutech světa včetně Evropy. „Mohlo by se to naprosto vymknout kontrole,“ varuje Kašin.
Vážnost situace podtrhuje i to, že současná syrská krize je přirovnávána ke kubánské raketové krizi v 60. letech 20. století. Tehdy se po rozmístění sovětských raket na Kubě a americkém tlaku na jejich odstranění, přiblížil svět snad nejvíce ve své historii k nukleární válce. Stále více jsou slyšet názory, které prezidentu Trumpovi upírají právo na rozhodnutí v případném masivním útoku na Sýrii. Ve svém komentáři John Allen Gay, ředitel Společnosti Johna Quincy Adamsa, ve svém komentáři pro nationalinterest.org, připomíná, že podle ústavy by o podobné akci, zvláště pokud může mít takové důsledky, měl prezident nejdříve požádat o schválení kongres. „I přesto, co špatného se v Sýrii děje, nejedná se o přímé ohrožení naší země a našich zájmů. Není důvod k okamžitému jednání. Takové vážné rozhodnutí, by tedy měl zvážit i kongres,“ doručuje Gay.
Témata: Sýrie, Donald Trump, Vladimír Putin, U.S. ARMY
Související
26. října 2024 11:34
26. září 2024 20:17
3. září 2024 15:03
30. května 2024 17:03
19. dubna 2024 9:32
9. dubna 2024 13:35