reklama

Mezi důvody, proč je nyní situace mezi NATO a aliančním sousedem na východě tak napjatá, Stoltenberg zmínil útok nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury, za nějž podle Londýna i spojenců nese Rusko velmi pravděpodobně odpovědnost. Západ na to už reagoval vypovězením řady ruských diplomatů; Moskva odpověděla recipročně a svou účast na útoku odmítá.

Stoltenberg hovořil také o trvajících kybernetických útocích připisovaných Rusku, o opakujících se ruských pokusech o vměšování do vnitřní politiky jiných zemí, o destabilizaci východní Ukrajiny či o ruské podpoře režimu prezidenta Bašára Asada v Sýrii.

"To vše vytvořilo situaci, kdy napětí je vyšší a vztahy mezi NATO a Ruskem složitější než tomu bylo po mnoho let. Ale to není argument proti dialogu, to je naopak argument pro dialog," poznamenal Stoltenberg.

Generální tajemník přitom považuje za významné zvládat stávající situaci s vyšší vojenskou přítomností a více vojenskými cvičeními tak, aby nedocházelo k nehodám a incidentům. Přesně z toho důvodu se podle Stoltenberga před týdnem sešel vrchní velitel aliančních sil v Evropě Curtis Scaparotti s šéfem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem v ázerbájdžánském Baku.

Podoba vztahů NATO a Ruska právě také ve světle posledního dění kolem útoku nervovou látkou v Británii a vývoje v Sýrii bude prvním tématem pátečního jednání ministrů zahraničí aliance. Diskutovat se bude také o misi v Afghánistánu a o situaci na Blízkém Východě, kde NATO posiluje a mění svou výcvikovou misi v Iráku. Hovořit se má i o vývoji kolem Íránu. Schůzka, která bude posledním ministerským jednáním ve stávajícím bruselském komplexu NATO před stěhováním do nových prostor, se má zabývat rovněž spoluprací se zeměmi západního Balkánu.