Rusko s Putinem v čele je stále agresivnější a ohrožuje Evropu? Expert prozradil více

Porušení nepsané dohody

Expert konstatuje, že vedení v Moskvě má jinou verzi, podle které je poškozenou stranou Rusko. "Tvrdí, že Spojené státy nedodržely slib, že NATO nebude expandovat do východní Evropy, tedy dohodu učiněnou během vyjednávání v roce 1990 mezi Západem a Sovětským svazem o sjednocení Německa," poukazuje Shifrinson. Dodává, že dle tohoto pohledu je Rusko nuceno v rámci sebeobrany zastavit marš Severoatlantické aliance na východ.  

Západ důrazně protestuje s tím, že žádná taková dohoda nebyla nikdy uzavřena, pokračuje odborník. Konstatuje, že stovky pamětí, záznamů jednání a dokumentů z amerických archivů ale naznačují opak. "Ačkoliv to, co dokumenty odhalují, nestačí k tomu, aby byl Putin svatořečen, naznačují, že diagnóza ruské predace není zcela férová," píše akademik. Soudí, že evropská stabilita by měla záviset také na západní ochotě ujistit Rusko o mezích NATO, nejen na odstrašování ruského avanturismu.     

"Po pádu berlínské zdi evropský regionální řád závisel na otázce, zda znovusjednocené Německo bude spojencem Spojených států a NATO, Sovětského svazu a Varšavské smlouvy, či nikoho," připomíná Shifrinson. Doplňuje, že představitelé vlády George H. W. Bushe se na počátku roku 1990 rozhodli, že NATO by mělo zahrnovat obnovený německý stát. Na počátku února 1990 tak americké vedení učinilo Sovětům nabídku, vysvětluje expert. Odkazuje na záznam jednání v Moskvě z 9. února, kdy tehdejší ministr zahraničí USA James Baker naznačil, že výměnou za spolupráci ohledně Německa mohou Spojené státy "napevno garantovat", že NATO se nerozroste o "jediný palec na východ".

Ani ne o týden později sovětský prezident Michail Gorbačov souhlasil se zahájením rozhovorů o sjednocení Německa, uvádí odborník. Zdůrazňuje, že nebyla uzavřena žádná formální dohoda, ale quid pro quo bylo jasné: Gorbačov svolí s německou příslušností k Západu a USA zamezí expanzi NATO. "Nicméně velmoci si zřídka svazují ruce," podotýká Shifrinson s tím, že v interních memorandech a dokumentech si američtí politici rychle uvědomili, že vyloučit rozšíření NATO zřejmě není v nejlepším zájmu USA a již koncem února Bush a jeho poradci učinili rozhodnutí nechat dveře otevřené.   

Slib by mohl pomoci i dnes

Po prodiskutování otázky se západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem ve dnech 24-25 února poskytly USA bývalému Východnímu Německu zvláštní vojenský status, který omezoval, jaké síly NATO tam mohou být rozmístěny - z úcty k Sovětskému svazu, vysvětluje expert. Dodává, že mimo to však otázka omezení dosahu NATO vypadla z diplomatických jednání. "Ve skutečnosti od března 1990 představitelé amerického ministerstva zahraničí radili Bakerovi, že NATO může pomoci dostat východní Evropu na americký orbit," píše Shifrinson. Deklaruje, že již od října 1990 američtí politici zvažovali, zda a kdy signalizovat novým demokraciím ve východní Evropě připravenost NATO nabídnout jim budoucí členství.

Zároveň se však zdá, že Američané se stále pokoušeli přesvědčit Rusy, že jejich obavy z NATO budou respektovány, naznačuje Shifrinson. Připomíná, že Baker dne 18. května 1990 v Moskvě sliboval, že USA budou se Sovětským svazem spolupracovat na výstavbě nové Evropy a v červnu Bush na základě materiálu vypracovaného Národní bezpečnostní radou sdělil sovětskému vedení, že Spojené státy usilují o "novou jednotnou Evropu".

"Není proto překvapivé, že Rusko popudilo, když Polsko, Maďarsko, Česká republika, pobaltské státy a další začali v polovině 90. let získávat nabídky k členství v NATO," konstatuje expert. Poukazuje, že Boris Jelcin, Dmitrij Medveděv i sám Gorbačov protestovali veřejně i skrytými kanály, že americké vedení porušilo dohodu o nerozšiřování, přičemž v momentě, kdy se NATO začalo dívat ještě dále na východ, na Ukrajinu a Gruzii, jejich protesty se zvrhly v otevřenou agresivitu a rachocení zbraněmi. Rozšiřující se deštník NATO podle odborníka neospravedlňuje Putinovu agresivitu, vpád na Ukrajinu či do Gruzie. Důkazy však dle Shifrinsona naznačují, že ruské protesty měly základ a americká politika přispěla k současnému napětí v Evropě.

Méně než za dva měsíce se západní hlavy států sejdou ve Varšavě na summitu NATO, uvádí odborník. Předpokládá, že debaty se nepochybně zaměří na snahu zadržet a odstrašit ruský avanturismus - včetně možného posílení vojsk NATO ve východní Evropě a prohloubení vazeb aliance s Ukrajinou a Gruzií. "Takové kroky však pouze posílí ruský narativ o americké neupřímnosti," varuje Shifrinson. Namísto toho doporučuje řešit hlavní zdroj ruské podrážděnosti tím, že ze stolu zmizí budoucí rozšiřování NATO, což by mohlo pomoci zmírnit rusko-západní nepřátelství.  

"Stejně jako slib nerozšiřovat NATO v roce 1990 pomohl ukončit studenou válku, dnešní příslib by mohl pomoci resuscitovat americko-ruské vztahy," domnívá se závěrem odborník.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Rusko,  USA