reklama

Kosovo a dalších pět západobalkánských zemí, které usilují o členství v EU, mají za úkol zesílit boj proti korupci a organizovanému zločinu, zlepšit dodržování lidských práv a vyřešit jakékoliv spory se sousedními státy, než se mohou státy členy unie.

Pět členských států EU a Srbsko nyníi nezávislost Kosova, které je někdejší srbskou provincií, neuznává. Priština tak sice má k potenciálnímu unijnímu členství ještě daleko, ale v roce 2013 se zavázala, že se pokusí zlepšit vztahy s Bělehradem prostřednictvím rozhovorů zprostředkovaných EU. Za posledních pět let se ale dialog příliš neposunul.

"Bez úplné normalizace vztahů se Srbskem a bez splnění dohod, nevím jak se mohou změnit vztahy s EU," řekl Tusk na společné tiskové konferenci s kosovským prezidentem Hashimem Thaçim. "Vím, že to bude těžké, ale jsem stále opatrným optimistou a po středečním jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a po dnešním setkání s vaším prezidentem Thaçim, jsem optimističtější," dodal.

Tusk vede summity evropské osmadvacítky a balkánské státy nyní navštěvuje v rámci přípravy západobalkánského summitu, který se bude konat 17. května v Bulharsku.

Nezávislost na Srbsku Kosovo vyhlásilo před deseti lety. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije srbská menšina. Kosovo nicméně uznalo 116 zemí, včetně 23 členských států EU.

Válka v Kosovu si v letech 1998-1999 vyžádala asi 10.000 lidských životů, dalších zhruba 1700 lidí bylo prohlášeno za nezvěstné. Konflikt ukončila až intervence NATO, jejímž cílem bylo ukončit krvavé útoky Srbů proti etnickým Albáncům.