Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize v Arménii: Premiérem by nově mohl být předák opozice

Vlajka Arménie
Vlajka Arménie
Foto: Pixabay

Jerevan - Arménský opoziční vůdce Nikol Pašinjan, který už dva týdny vede protivládní protesty, oznámil, že se setkal s prezidentem Armenem Sarkisjanem. Pašinjan doufá, že prezident podpoří jeho kandidaturu na premiéra. Arménský parlament bude nového předsedu vlády vybírat v úterý, uvedla agentura AP.

Demonstrace se v arménské metropoli konají i dnes. Stoupenci opozice již odpoledne zablokovali dopravu v Jerevanu a vyzvali místní obyvatele k účasti na večerních protestech.

Arménie prožívá politickou krizi v důsledku mohutných protivládních demonstrací, které trvají už dva týdny v metropoli, ale i v řadě dalších měst. Účastníci požadovali odchod premiéra Serže Sargsjana, který do tohoto úřadu nastoupil poté, co byl deset let prezidentem země. Sargsjan odstoupil v pondělí.

Demonstranti chtějí, aby vládu vedl opoziční lídr Pašinjan. Ten by pak měl připravit nové volby podle nového volebního zákona. Arménská vládnoucí strana v sobotu oznámila, že nepostaví svého kandidáta na premiéra. Jediným uchazečem tak je zatím právě Pašinjan.

Příští parlamentní volby by se měly konat až v roce 2022. Pokud se ale parlamentu dvakrát nepodaří zvolit nového premiéra, musí se konat nové hlasování, uvedla agentura Reuters.

Témata:  Arménie vládní krize demonstrace

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.