reklama

Základním úkolem OSN bylo udržování míru. Krátce po jeho začátku se uvažovalo, že by OSN mělo svoje vlastní ozbrojené síly, které by vstoupily do ozbrojeného konfliktu a silou by bojující strany od sebe odtrhly.

 Albert Einstein dokonce navrhoval OSN vybavit atomovými zbraněmi. Z těchto plánů však brzy sešlo. Žádná ze světových mocností nechtěla dát do ruky OSN takovou moc. Navíc se rozhořela Studená válka a ani jedna strana nepotřebovala dalšího silného hráče.

První misí OSN se stala UNTSO tedy United Nations Truce Supervision Organization. Tato mise měla dohlížet na dodržování příměří po válce o nezávislost Izraele. I po 70 letech od jejího spuštění stále funguje. Jejich úkol se podobal již moderním misím. Má zabránit střetům mezi oběma stranami, zajišťovat jednaní mezi nimi a udržovat příměří.

V roce 1950 schválila rada bezpečností operaci na potlačení komunistické agrese v Korei. Veleni převzali Američané. Dodnes se oficiálně jedná o jedinou válku, které se zúčastnily jako jedna strana konfliktu vojska OSN. Ty oficiálně střežily demilitarizovanou zónu z jižní strany až do roku 1967.

V roce 1956 byly založeny Pohotovostní jednotky OSN, které byly nasazeny k uklidnění Suezské krize. Jednotky byly poprvé vybaveny modrými přilbami a jejich vozidla měla bílou barvu. To jsou rozpoznávací znaky jednotek OSN dodnes.  

Za sedmdesátiletou historii byly modré přilby nasazeny v mnoha konfliktech, kde pomáhali prosadit mír a zabránili mnoha masakrům civilistů. Vzpomeňme namátkou na mise Kypru (1964-dosud), Dominikánské republice (1963-65), mnoha misím v Africe jako bylo Kongo (1960-64), ve Středoafrické republice (1998) nebo v Pobřeží slonoviny (2003).

Jednotlivé mise nejsou dnes prováděny samostatným vojsky OSN, ale jednotky do nich dodávají jednotlivé státy.

Bohužel, během misí OSN se stala poměrně mnoho selhání, kdy vojska OSN při plnění své mise naprosto selhala. Mise v Kongu v 60. letech nedokázala zabránit občanské válce, která propukla po stažení modrých přileb naplno.

 Největší selhání však přišla v 90. letech. Mise ve Rwandě měla zabránit občanské válce. Ta, i přes přítomnost modrých přileb v zemi propukla a vojáci OSN nebyli schopni ji zastavit. Genocida Tutsiů a umírněných Hutů si vyžádala za 100 dní přes milion mrtvých (téměř pětinu obyvatel Rwandy).

K ještě horšímu případu došlo při misi UMPROFOR v bývalé Jugoslávii. Nizozemští vojáci OSN vytvořili ve Srebrenici tzv. bezpečnou zónu. Tu oblehli Srbové. Nizozemci se s nimi dohodli a nechali zde na pospas polovojenským srbským jednotkám asi 15 000 bosenských muslimů. Odhaduje se, že bylo povražděno až 8000 mužů a mnoho žen bylo znásilněno.

V poslední době, se čím dál častěji mluví o násilnostech a znásilňování, kterých se měli dopustit vojáci OSN z afrických zemí na misích v Súdánu a Pobřeží slonoviny. Vedle několika stovek případů znásilnění, mělo dojít i k vraždám a rabování.  

I přes tyto excesy, jsou většinou mírové mise OSN ku prospěchu zemí, kde probíhají. Dosud OSN provedla 72 misí. 56 jich bylo již ukončeno a 16 stále probíhá. Přejme si, aby dalších již nebyla potřeba a současných ubývalo.