Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izrael slaví, přesun americké ambasády do Jeruzaléma je tu

Izrael
Izrael
Foto: INT

Jeruzalém - Izraelské ministerstvo zahraničí dnes u příležitosti pondělního otevření velvyslanectví Spojených států v Jeruzalémě uspořádalo recepci, které se účastní mimo jiné dcera prezidenta Donalda Trumpa Ivanka s manželem. Podle listu Haarec pozvání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přijali i zástupci Česka, Rakouska, Rumunska a Maďarska. Zbylé státy EU jej odmítly. České ministerstvo zahraničí na dotaz ČTK potvrdilo, že se recepce zúčastní český velvyslanec Ivo Schwarz. Česko, Maďarsko a Rumunsko v minulý dnech zablokovaly přípravu prohlášení EU, které mělo být k stěhovaní amerického ambasády do Jeruzaléma kritické.

Slavnostní recepce na izraelském ministerstvu zahraniční je součástí oslav Dne Jeruzaléma, státního svátku, kdy si Izrael připomíná obsazení východní části města za války v roce 1967. Připojení východní části Jeruzaléma k Izraeli mezinárodní společenství neuznalo.

Recepce, kterou ze své funkce ministra zahraničí uspořádal premiér Netanjahu, se účastní delegace USA, která přijela kvůli pondělnímu otevření amerického velvyslanectví v Jeruzalémě. Členy delegace jsou mimo jiné Trumpova dcera Ivanka, její manžel a prezidentův poradce Jared Kushner, ministr financí Steven Mnuchin a dvanáct členů Kongresu.

Kromě zástupců Spojených států přijali pozvání na recepci velvyslanci řady států. Podle listu Haarec se akce účastní i zástupci čtyř členských zemí EU: Česka, Maďarska, Rumunska a Rakouska.

Účast českého velvyslance v Izraeli Iva Schwarze potvrdila na dotaz ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

Zbylé státy evropské osmadvacítky včetně Německa, Francie či Británie pozvání odmítly. Své zástupce nevyšle například ani Rusko, Austrálie či Egypt. Podle seznamu zveřejněného listem Haarec jsou mezi hosty kromě představitelů čtyř zemí EU především zástupci zemí Jižní Ameriky, Afriky a jihovýchodní Asie, ale například i Ukrajiny, Srbska či Makedonie.

Česko, Maďarsko a Rumunsko zablokovaly v minulých dnech přípravu společného prohlášení osmadvaceti zemí EU, které mělo být kritické k pondělnímu stěhovaní amerického velvyslanectví do Jeruzaléma. Evropská unie dlouhodobě zastává názor, že jediným realistickým řešením izraelsko-palestinského konfliktu je vznik dvou států, kromě Izraele tedy i palestinského, s Jeruzalémem jako hlavním městem obou z nich.

Palestinské ministerstvo zahraničí vyslovilo nad rozhodnutím trojice unijních zemí zablokovat prohlášení EU hluboké politování. Připsalo jim plnou odpovědnost za důsledky jejich činu, obzvláště pak za jejich budoucí vztahy s arabským a islámským světem.

Své velvyslanectví Spojené státy z Tel Avivu do Jeruzaléma přesunou v pondělí. Stane se tak na základě prosincového rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Krok uvítala izraelská vláda, pobouřil naopak Palestince, kteří chystají protesty a argumentují, že Washington už nyní nemůže být považován za nestranného zprostředkovatele mírových rozhovorů.

V květnu otevře ČR v Jeruzalémě svůj honorární konzulát. Přestěhování svého velvyslanectví do Jeruzaléma plánuje rumunská vláda, už dříve přesun ambasády po vzoru USA oznámily Guatemala a Paraguay.

Témata:  Jeruzalém Velvyslanectví USA Izrael diplomacie USA

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.