Jaderný konflikt na Ukrajině: Který z prezidentských kandidátů představuje větší nebezpečí?

Hrozba jaderné války

Hillary Clintonová včera ve svém projevu vystoupila proti svému rivalovi Donaldu Trumpovi. Kritizovala ho za netolerantní výroky proti muslimům a Mexičanům, ale například i kvůli jeho výzvám k mučení teroristů a popravování jejich rodinných příslušníků.

„Tohle není někdo, kdo by měl mít přístup k jaderným kódům. Není těžké si představit Donalda Trumpa, který nás vede do války jen kvůli tomu, že se mu někdo dostal pod jeho velmi tenkou kůži," varovala Clintonová.

Podle Clintonové je Trump nebezpečně přezíravý ohledně nebezpečí jaderných zbraní a možného konfliktu. „Tohle je muž, který prohlásil, že by více zemí, včetně Saúdské Arábie, mělo mít jaderné zbraně," varovala.

Připomněla také Trumpovo prohlášení ohledně možného vyhlášení války mezi Japonskem a Severní Koreou. „Pokud to udělají, tak to udělají. Hodně štěstí a užijte si to, lidičky," pronesl tehdy Trump. „Zajímalo by mě, jestli si vůbec uvědomuje, že mluvil o jaderné válce," podotkla Clintonová.

Riziko na Ukrajině

Robert Parry ale namítá, že Clintonová by svou politikou a přístupem k Rusku mohla vyprovokovat ještě nebezpečnější konflikt. Varuje, že jednostranně vykresluje ruského prezidenta Vladimíra Putina jako „diktátora" a „agresora", který ohrožuje NATO a jeho spojence, nové vedení v Kyjevě.

Upozorňuje, že její prohlášení ohledně „agrese na prahu NATO" zcela opomíjí fakt, že „Rusko reaguje na neústavní převrat na Ukrajině, který dosadil ostře protiruský režim na ruské hranice".

„NATO se zkrátka násilně vecpalo Rusku přímo do obličeje; a když Rusko reaguje, tak je ten, kdo provokuje," podotýká Parry a varuje, že Rusko již oznámilo, že nasazení raketových systému NATO na svých západních hranicích považuje za existenční hrozbu.

Parry upozorňuje, že by skupina nacionalistů z Ukrajiny, vyzbrojená USA, mohla podniknout útok na území ovládané proruskými separatisty a Krym. Podotýká, že by Clintonová v pozici prezidentky USA zřejmě celou situaci prezentovala jako snahu o osvobození Ruskem okupovaného území.

Svízelná situace

„A co kdyby ukrajinské jednotky následně vypálily rakety, které by zasáhly ruskou námořní základnu v krymském Sevastopolu, zabily oněch asi 20 tisíc ruských vojáků, kteří tam jsou nasazeni, a poškodily ruskou černomořskou flotilu? Co kdyby zastánci tvrdého postupu v Kremlu konečně prosadili svou a poslali by ruskou armádu, aby spustila skutečnou invazi Ukrajiny, zničila její armádu, prošla Kyjevem a provedla svou vlastní ‚změnu režimu'?"

„Jak by prezidentka Hillary Clintonová reagovala? Zkusila by se na situaci podívat očima ruských lídrů a pokusila by se najít způsob, jak krizi de-eskalovat, nebo by jí to stouplo do hlavy a krizi by vystupňovala aktivováním síly NATO na zásah proti této ‚ruské agresi'?" ptá se Parry.

„S ohledem na to, co víme o neoblomné osobnosti Clintonové, je pravděpodobné, že by zvolila eskalaci – a to by mohlo připravit půdu pro jadernou válku, která by mohla začít třeba kvůli tomu, že by se Rusové báli hrozby prvního úderu NATO, který by usnadnily základny v Polsku a Rumunsku," uvádí.

Na závěr dodává: „Jednoduše řečeno, je důvod bát se zvolení obou těchto kandidátů; jednoho kvůli jeho nepředvídavost a druhé kvůli její nedostatečné flexibilitě. A tak si člověk říká, jak že se to dvě hlavní politické strany dostaly na toto rozcestí, které staví dvě zřejmě nezpůsobilé osobnosti na dosah jaderným kódům."

Témata:  Hillary Clintonová,  Donald Trump,  volby v USA