Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Boj se změnou klimatu? ČR si moc dobře nevede, v EU je až na dvacátém místě

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Brusel - Organizace Climate Action Network (CAN), která seřadila 28 zemí EU mimo jiné podle toho, jak se jim daří plnit klimatické cíle pro rok 2020, umístila Česko až na dvacáté místo s 33 procenty splněných kritérií. Jeho úsilí v boji se změnami klimatu je podle ekologů "chabé".

Česko je podle CAN na rozdíl od některých jiných zemí na dobré cestě k dosažení svých klimatických a energetických cílů pro rok 2020. Krokem správným směrem je především snaha snížit emise skleníkových plynů i spotřebu lignitu. Zpráva vyzdvihuje rovněž dlouhodobou podporu, jakou Česko poskytuje energeticky úsporným opatřením na budovách. Kritika na Česko míří především kvůli absenci plánů na opuštění spalování uhlí.

Lépe než Česko dopadlo ze zemí střední a východní Evropy v hodnocení Slovensko (34 procent), které se umístilo na osmnáctém místě, ale například i Slovinsko (34 procent), Lotyšsko (41 procent) a Litva (42 procent). Chorvatsko je v žebříčku dokonce deváté (43 procent).

Nejhůře s klimatickou změnou bojuje Polsko (16 procent), těsně nad ním se umístily Bulharsko, Estonsko a Irsko (26, 24 a 21 procent). Nejlépe naopak klimatické cíle pro rok 2020 plní Švédsko, Portugalsko a Francie (77, 66 a 65 procent).

Témata:  ekologie,  Česká republika,  EU

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 17:54

Osud jí nepřál. Gabriela Partyšová chtěla velkou rodinu, přála si tři děti

Moderátorka Gabriela Partyšová prožívá spokojené období plné pracovního nasazení i rodinné pohody. Po létem nabitém cestováním se opět naplno vrátila ke svým profesním povinnostem. Známá tvář televizní obrazovky se v soukromí těší z partnerství s Igorem Faitem. Velkou radost jí dělá také syn Kristián, který s ní i přes dospívání stále rád tráví svůj volný čas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.