Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Boj se změnou klimatu? ČR si moc dobře nevede, v EU je až na dvacátém místě

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Brusel - Organizace Climate Action Network (CAN), která seřadila 28 zemí EU mimo jiné podle toho, jak se jim daří plnit klimatické cíle pro rok 2020, umístila Česko až na dvacáté místo s 33 procenty splněných kritérií. Jeho úsilí v boji se změnami klimatu je podle ekologů "chabé".

Česko je podle CAN na rozdíl od některých jiných zemí na dobré cestě k dosažení svých klimatických a energetických cílů pro rok 2020. Krokem správným směrem je především snaha snížit emise skleníkových plynů i spotřebu lignitu. Zpráva vyzdvihuje rovněž dlouhodobou podporu, jakou Česko poskytuje energeticky úsporným opatřením na budovách. Kritika na Česko míří především kvůli absenci plánů na opuštění spalování uhlí.

Lépe než Česko dopadlo ze zemí střední a východní Evropy v hodnocení Slovensko (34 procent), které se umístilo na osmnáctém místě, ale například i Slovinsko (34 procent), Lotyšsko (41 procent) a Litva (42 procent). Chorvatsko je v žebříčku dokonce deváté (43 procent).

Nejhůře s klimatickou změnou bojuje Polsko (16 procent), těsně nad ním se umístily Bulharsko, Estonsko a Irsko (26, 24 a 21 procent). Nejlépe naopak klimatické cíle pro rok 2020 plní Švédsko, Portugalsko a Francie (77, 66 a 65 procent).

Témata:  ekologie Česká republika EU

Související

Aktuálně se děje

7. listopadu 2025 8:16

Brzobohatý byl připraven na rozsudek ve sporu s Kuchařovou. Zase je všechno jinak

V Česku jde o jednu z nejsledovanějších kauz. Spor mezi bývalými manželi Ondřejem Brzobohatým a Taťánou Kuchařovou se táhne už dlouho, ale pomalu spěje k rozsudku. Padnout měl v těchto dnech, jenže nakonec je zase všechno jinak. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Sergej Lavrov

Lavrov záhadně zmizel. Spekuluje se o jeho pádu

Zprávy o tom, že Sergej Lavrov, který je již déle než dvacet let hlavní tváří ruské diplomacie, chyběl na středečním důležitém zasedání Rady bezpečnosti Ruska, kde se jednalo o možném obnovení jaderných testů, vyvolaly v Moskvě značné spekulace. Lavrov byl totiž jediným stálým členem rady, který se jednání s prezidentem Vladimirem Putinem neúčastnil, což podnítilo intenzivní debaty o potenciálních otřesech v čele ruské diplomacie.