Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozhovory o nové syrské ústavě jsou nadějné, pokračovat budou za několik týdnů

Sýrie
Sýrie
Foto: Pixabay

Ženeva – V Ženevě probíhají další jednání, která se týkají vytvoření syrského ústavního výboru, který bude mít na starosti změnu syrské ústavy. Zástupci Íránu, Ruska a Turecka se v nadcházejících týdnech opět setkají a budou pokračovat v rozhovorech, už teď byl ale údajně zaznamenán posun.

O výsledcích dvoudenního jednání zástupců uvedených tří zemí a OSN to řekl zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura. V prohlášení jednání označil za „obsáhlá" a "konstruktivní" s tím, že se začíná objevovat částečný konsensus ohledně podoby a náplně práce ústavního výboru.

Vytvoření výboru bylo schváleno na lednové mírové konferenci v Soči. Představitelé hlavní opoziční vyjednávací skupiny souhlasili, že budou s de Misturou spolupracovat, jestliže výbor vznikne pod záštitou OSN.

Vláda syrského prezidenta Bašára Asada nejprve s plánem souhlasila, následně se ale do práce výboru odmítla zapojit. Damašek později opět změnil názor. Došlo k tomu poté, co se setkali syrský prezident Bašár Asad a jeho spojenec - ruský prezident Vladimir Putin.

Témata:  Sýrie OSN (Organizace spojených národů) Rusko

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 15:28

Emotivní pocta Aničce Slováčkové: Český slavík uctil její památku

Jedinečným a emotivním okamžikem slavnostního předávání hudebních cen Český slavík 2025 ve Foru Karlín se stala dojemná vzpomínka na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Poctu její památce a tvorbě vzdal její bratr Felix Slováček mladší, bývalá kapela a nejbližší přátelé, mezi nimiž nechyběli Karolína Fišerová, Marta Jandová a Milan Peroutka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.