Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vstup Gruzie v NATO? Z Ruska přichází varování před "potenciálním strašlivým konfliktem"

Dmitrij Medveděv
Dmitrij Medveděv
Foto: kremlin.ru

Moskva/Tbilisi - Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes varoval před "potenciálním strašlivým konfliktem" v případě, že by Gruzie byla přijata do NATO. Gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili dnes obvinil Rusko z hybridní války, agrese a z okupace gruzínského území, tedy separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie.

"To (přijetí Gruzie do NATO i bez Abcházie a Jižní Osetie) by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu, nade vší pochybnost, protože pro nás Abcházie a Jižní Osetie jsou samostatné státy, s nimiž máme přátelské vztahy, jakož i státy, v nichž jsou naše vojenské základny. Pokud na ně jiná země hledí jako na své území, chápeme, že to může vést k velice vážným následkům," řekl dnes Medveděv při příležitosti desátého výročí krátké války s Gruzií o odštěpeneckou provincii Jižní Osetie

"Doufám, že vedení NATO přece jen pochopí, že nemá v tomto směru nic podnikat," uvedl ruský premiér pro list Kommersant s tím, že Rusko chápe rozšiřování aliance jako své "absolutní ohrožení".

Snaha přijmout Gruzii do NATO je podle Medveděva "naprosto neodpovědná" a jde o "ohrožení míru", protože Gruzie hledí na "jistá území, z ruského hlediska státy, jako na své". Přijetí země s nevyřešenými územními spory do aliance by mohlo "vyprovokovat strašlivý konflikt", a tak nedokáže pochopit, k čemu by to bylo dobré. Zrovna tak by se prý do NATO dalo přijmout Kosovo, anebo mezinárodně neuznaná Severokyperská turecká republika.

"Státy NATO, ať říkají naši kolegové z aliance cokoliv, stejně hledí na Rusko jako na potenciálního protivníka," míní ruský premiér. "A když se prstenec okolo naší země začíná svírat a množství zemí v NATO se stále zvětšuje a zvětšuje, nemůže nás to neznepokojovat. Protože v tomto případě jde nejen o strategické jaderné síly, ale i o taktické jaderné zbraně, které při přiblížení k ruským hranicím dostávají strategické kvality, jakož i o nejaderné prostředky, které v současnosti jsou vzhledem k vysoké přesnosti s to způsobit ohromné škody," vysvětlil šéf vlády.

Jižní Osetie se od Gruzie s ruskou pomocí odtrhla na počátku 90. let. Prezident Margvelašvili při přijetí místopředsedy ukrajinské vlády a ministrů zahraničí Litvy, Lotyšska a Polska prohlásil, že "okupace" začala nikoli v srpnu 2008, ale mnohem dříve, v letech 1991 a 1992, kdy "Rusko za pomoci hybridní války odtrhlo od ústřední vlády Gruzie dva její regiony".

"Nesmíme se bát nazývat věci pravými jmény - to, co dělalo a dělá Rusko proti svrchovanému státu, je válka mezi Ruskem a Gruzií, je to agrese, je to okupace a je to popření všech mezinárodních norem," citovala gruzínského prezidenta agentura Interfax.

"Ani jedna země nemůže za pomoci síly měnit hranice jiné země. Jakékoli takové konání se musí posuzovat jako porušení mezinárodního práva a mezinárodních hodnot," zareagoval šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. Ukrajina, Litva, Lotyšsko a Polsko ve společné prohlášení k desátému výročí "ruské vojenské agrese proti Gruzii" potvrdily podporu gruzínské svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti. 

Podle ruské verze událostí Gruzie v noci na 8. srpna 2008 podnikla pokus ovládnout Jižní Osetii silou, čemuž předcházelo ostřelování Cchinvali z děl a raketometů; proto prý bylo Rusko nuceno - na ochranu svých občanů a vojáků z mírových sil - vojensky zasáhnout, aby Gruzii donutilo k míru.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že přesun sil ruské 58. armády ze Severní do Jižní Osetie začal ještě v noci na 8. srpna. V bojích bylo podle různících se údajů 64 ruských vojáků zabito a 283 zraněno (podle jiné verze 48 mrtvých a 162 zraněných). O život přišlo také 162 obyvatel Jižní Osetie a 255 bylo zraněno. Gruzie oficiálně přiznala 179 zabitých a pohřešovaných vojáků a také 1964 zraněných.

Témata:  Gruzie Dmitrij Medveděv NATO (Severoatlantická aliance) Rusko

Aktuálně se děje

22. dubna 2024 20:13

Pavel nadále plánuje pořádat jednání ohledně důchodové reformy

Prezident Petr Pavel nadále plánuje pořádat jednání ohledně důchodové reformy a nevylučuje možnost svolání kulatého stolu s představiteli tripartity a odborníky. Tuto možnost zmínil na tiskové konferenci a navrhuje termín na přelomu května a června. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy