Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

AfD dělá úřadům vrásky: Německo zvažuje, že hnutí nechá sledovat kontrarozvědkou

AfD (Alternativa pro Německo)
AfD (Alternativa pro Německo)
Foto: Alternative für Deutschland AfD

Berlín - V Německu se po událostech ve východoněmeckém Chemnitzu diskutuje o tom, zda by Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědka, měl začít sledovat protestní Alternativu pro Německo (AfD). Důvodem je především blízkost politiků AfD k protiimigračnímu hnutí Pegida.

AfD v sobotu spolu s Pegidou v Chemnitzu uspořádala pochod za "oběti multikulturalizace" Německa, v jehož čele šli čelní představitelé obou uskupení. Ještě donedávna se přitom uvnitř AfD diskutovalo, jestli je rozumné účastnit se akcí Pegidy. Podle některých Chemnitz v postoji AfD představuje jasnou změnu.

"Štvanice v Chemnitzu představuje zlom," řekl listu Die Welt místopředseda Spolkového sněmu Thomas Oppermann (SPD). AfD podle něj jede stále radikálněji na protiimigrační vlně, a proto by její spolupráci s neonacisty měla kontrarozvědka velmi pozorně sledovat. "Když někdo tenhle stát ohrožuje, musí být sledován," vyjádřil své přesvědčení rozhlasové a televizní stanici NDR zase generální tajemník SPD Lars Klingbeil.

Také místopředseda křesťanských demokratů (CDU) Thomas Strobl má za to, že události v Chemnitzu znovu jasně ukazují, že by Spolkový úřad na ochranu ústavy měl AfD přinejmenším věnovat velkou pozornost. Když budou splněny podmínky pro sledování, musí rychle jednat, míní.

Ne všichni ale sdílejí tento názor. Stroblův stranický kolega a ministerský předseda Šlesvicka-Holštýnska Daniel Günther má za to, že sledování AfD by straně umožnilo prezentovat se jako mučedník. Ministr vnitra a šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer je zase přesvědčen o tom, že důvody pro sledování strany jako takové nyní nejsou.

Šéfka Levice Katja Kippingová se domnívá, že sledování kontrarozvědkou problém samo o sobě nevyřeší, i když není nic nového na tom, že AfD je nepřítelem ústavy.

Situace ve čtvrtmilionovém Chemnitzu, který leží nedaleko hranic s Českem, se vyhrotila 26. srpna po zabití pětatřicetiletého Němce, z něhož jsou podezřelí dva muži z Iráku a Sýrie. Od té doby město zažilo řadu demonstrací, z nichž některé doprovodily výtržnosti a útoky na přistěhovalce. Protestů v Chemnitzu se podle policie účastnila také řada pravicových radikálů.

Témata:  Alternativa pro Německo (AfD) Německo Pegida

Související

Aktuálně se děje

7. ledna 2026 9:15

Zmrzlé Česko vyhlíží změnu. Zasype ho další sníh, čeká se až 20 centimetrů

V Česku už nejspíš mnozí vyhlížejí změnu počasí, protože zemi svírají kruté mrazy. V noci totiž klesají teploty hluboko pod nulu. Před nadcházejícím víkendem se podle meteorologů oteplí, ale dorazí sněhová nadílka. Napadnout může kolem 20 centimetrů sněhu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Trump chce Grónsko koupit. Evropě se to nelíbí

Vlády Dánska a Grónska usilují o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Reagují tak na stupňující se rétoriku Washingtonu, který v úterý znovu potvrdil svůj záměr ovládnout tento strategický arktický ostrov. Napětí mezi spojenci v NATO dosáhlo vrcholu poté, co Bílý dům prohlásil, že pro získání Grónska zůstává „vojenská varianta vždy ve hře“.