Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Idlibu se připravují na krvavé voje, lidé prchají k tureckým hranicím

Sýrie
Sýrie
Foto: Pixabay

Damašek - V očekávání ofenzivy syrských vládních vojsk a jejich spojenců uprchly stovky civilistů z rebely ovládané provincie Idlib na severozápadě Sýrie. S odkazem na sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) o tom dnes informovala agentura AFP. Idlib je poslední větší částí země, kterou ovládají odpůrci syrské vlády. Jednou z dominantních skupin na místě je Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je označována za syrskou Al-Káidu.

Ve středu a dnes obyvatelé vesnic ležících jihovýchodně od města Idlib uprchli dále na sever k provincii Halab (Aleppo). "Míří na západ od Halabu k oblasti Arínu (u hranice s Tureckem)," uvedl v rozhovoru s AFP šéf SOHR Ramí Abdar Rahmán. Doplnil, že jde asi o 180 rodin.

Podle SOHR armáda prezidenta Bašára Asada jihovýchodní část provincie Idlib dnes ostřelovala, přičemž šest osob zranila. Ve středu ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ruské bojové letouny v úterý útočily v provincii Idlib. Cílem úderů byly podle ministerstva pouze pozice fronty An-Nusra, a nikoli obydlené oblasti. Dříve Rusko varovalo před údajně chystanou provokací, při níž by mohly být použity chemické látky.

Náčelník generálního štábu francouzské armády François Lecointre dnes novinářům podle agentury Reuters řekl, že francouzská armáda je připravena zaútočit na cíle v Sýrii, pokud budou při ofenzivě v Idlibu použity chemické zbraně. Očekává také, že poslední hnízda bojovníků z takzvaného Islámského státu budou v Iráku a Sýrii zničena do konce listopadu.

Francie se letos v dubnu podílela na útoku spojenců na Sýrii, při němž byly podle koalice zasaženy tři cíle spojené se syrským chemickým vojenským programem. Operace Francie, Británie a USA byla odvetou za údajný chemický útok na syrskou Dúmu, při němž zemřely desítky lidí. Opozice a Západ tento útok připsaly syrskému režimu, ale Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) ve své předběžné zprávě v červenci uvedla, že se ve vzorcích z Dúmy neprokázala nervově paralytická látka, jakou je například sarin. Ve dvou vzorcích ale byly zbytky po chloru, což je stále předmětem šetření.

Hrozí bezprecedentní humanitární katastrofa

Americký prezident Donald Trump již ve středu řekl, že se Spojené státy se velmi rozzlobí, pokud během očekávané ofenzivy syrské armády a jejích spojenců do provincie Idlib dojde k masakru.

Rozsáhlá ofenziva syrské armády a jejich spojenců by v Idlibu podle OSN znamenala bezprecedentní humanitární katastrofu, a to i na pozadí skutečnosti, že syrská válka trvá od roku 2011 a o život při ní přišlo více než 350.000 lidí. Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura před krveprolitím v Idlibu varoval a naznačil, že by ofenziva mohla začít kolem 10. září. V případě bojů OSN odhaduje, že by bylo nuceno opustit své domovy na 800.000 lidí. Podle OSN v Idlibu žije kolem tří milionů lidí a polovinu z nich tvoří vysídlené osoby.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu uvedl, že ofenziva by přinutila obyvatele Idlibu prchat do Turecka.

V pátek se Asadovi spojenci - ruský prezident Vladimir Putin a íránský prezident Hasan Rúhání - sejdou v Teheránu s Erdoganem jako ochráncem povstalců, aby jednali o budoucnosti Sýrie. Hlavním bodem jednání má být Idlib.

V důsledku vážnosti situace v Sýrii na pátek svolala jednání také Rada bezpečnosti OSN.

Témata:  Sýrie Syrská krize Francie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.