Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co se doopravdy děje v Chemnitzu? Šéf kontrarozvědky prý nemá důkazy o štvanicích

Policie Německo
Policie Německo
Foto: INT

Berlín - Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen nemá důkazy o tom, že se v Chemnitzu odehrály štvanice proti přistěhovalcům. Řekl to deníku Bild. Zpochybnil také video, které má jeden z takových útoků ukazovat. Nemusí podle něj být pravé. Politici nyní požadují, aby Maassen svá slova vysvětlil a doložil. Magazín Der Spiegel mezitím napsal, že nejvyšší státní zastupitelství v Sasku kvůli dění v Chemnitzu vede už 120 vyšetřování.

Maassen řekl, že Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), nemá žádné věrohodné informace o tom, že se ve městě odehrály štvanice. "Sdílím skepsi vůči mediálnímu zpravodajství k pravicově extremistickým štvanicím v Chemnitzu," poznamenal.

O štvanicích v souvislosti s útoky na přistěhovalce v saském městě jako první hovořil minulý týden mluvčí německé vlády Steffen Seibert a později také kancléřka Angela Merkelová (CDU), která je tvrdě odsoudila. V posledních dnech se kvůli výroku o štvanicích vede v Německu debata o tom, jestli lze tímto slovem události v Chemnitzu popsat, či nikoliv. Většina médií ve svém zpravodajství hovoří o útocích na cizince či jejich napadání.

Tyto výpady zachytilo také jedno video. Maassen nyní ale jeho věrohodnost zpochybnil.

"Nejsou k dispozici žádné důkazy, že by video k tomuto údajnému případu, které je na internetu, bylo autentické," míní muž, kterému jsou někdy vyčítány přílišné kontakty se členy protestní Alternativy pro Německo (AfD). Naopak podle něj existují důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci, aby se odvedla pozornost veřejnosti od vraždy v Chemnitzu. Podrobnosti k těmto důvodům neuvedl.

I proto od něj chce řada politiků bližší vysvětlení. Podle experta vládní CDU na otázky vnitřní bezpečnosti Stephana Harbartha musí nyní šéf kontrarozvědky říci, proč má o videu pochybnosti. Vysvětlit by to podle Harbartha měl příslušným grémiím parlamentu. Okamžité důkazy požaduje generální tajemník koaličních sociálních demokratů (SPD) Lars Klingbeil.

Stejný požadavek vyjádřil také šéf poslanců Zelených Anton Hofreiter, podle něhož by byl jiný postup nezodpovědný. Vyjádření Maassena podle něj vzbuzují dojem, že chce odvést pozornost od problému pravicového extremismu. Jinak to vidí šéf poslanců vládní CSU Alexander Dobrindt, podle něhož je slova Maassena třeba brát vážně.

Poznámkou o vraždě narážel šéf kontrarozvědky na usmrcení pětatřicetiletého Němce 26. srpna, z něhož je podezřelá trojice přistěhovalců. Po tomto násilném činu Chemnitzem prošla řada demonstrací, kterých se účastnili i pravicoví radikálové. Někteří z nich napadali přistěhovalce, média i policisty.

Magazín Der Spiegel nyní uvedl, že státní zastupitelství vede celkem 120 vyšetřování týkajících se porušení zákona jako narušení veřejného pořádku, ublížení na těle nebo hajlování. Saské úřady už identifikovaly šest podezřelých z posledně jmenovaného trestného činu.

Témata:  Německo extremismus neonacisté Chemnitz policie Německo

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.