Píše se 27. únor roku 1933 a němečtí hasiči dostávají zprávu, které jen těžko mohou uvěřit. V centru Berlína je nahlášen požár Říšského sněmu neboli Reichstagu. Jen málokdo by tehdy tušil, že tato událost odstartuje nástup nacistického režimu, který vyvolá druhou světovou válku.
hasiči dostali hlášení o požáru ve 22 hodin. Po zhruba 1,5 hodině byl uhašen, napáchal ale značné škody. Na místo následně dorazili Hermann Göring, Adolf Hitler, Joseph Goebbels, Franz von Papen a Heinrich Günther von Hohenzollern.
Göring požár považoval za signál ke spuštění komunistického puče a nacistickému režimu posloužil jako záminka k vyhlášení stanného práva. Skončila svoboda projevu, tisku a sdružování, právo na soukromí nebo na osobní vlastnictví.
Hitlerovi stoupenci využili puče k pronásledování svých oponentů a vlna zatýkání postihla především komunisty. Tehdejší říšský kancléř Adolf Hitler zdůvodnil prohlášení těchto mimořádných opatření potřebou boje proti teroru. A v tomto duchu byli zatčeni i čtyři muži.
V červenci byli ze založení požáru nakonec obviněni Marinus van der Lubbe, Němec Ernst Torgler a tři Bulhaři Georgi Dimitrov, Blagoi Popov a Vasil Tanev. Nejznámější z nich byl bulharský revolucionář Dimitrov, s nímž v září 1933 začal soud.
Van der Lubbe tvrdil, že jednal sám bez spolupracovníků, a byl popraven 10. ledna 1934. Díky Dimitrovově obhajobě se ale zbytek osvobodili, což rozzuřilo k nepříčetnosti Hermanna Göringa. V tu chvíli už ale Německu vládli nacisté a cesta k diktatuře měla zelenou.
Témata: historie, Adolf Hitler
Související
3. května 2025 9:04
30. dubna 2025 17:50
26. dubna 2025 18:10
26. října 2024 12:41
25. října 2024 10:10
13. října 2024 11:07
