Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chemický útok v Sýrii? Desítky lidí se nadýchaly neznámé látky

Sýrie, ilustrační foto
Sýrie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Desítky civilistů musely v sobotu v syrském městě Halab (Aleppo) vyhledat lékařskou pomoc po údajném útoku jedovatým plynem, z něhož syrská státní média viní povstalce. Syrští rebelové takové obvinění odmítli s tím, že opozice chemické zbraně nevlastní, napsala dnes agentura AP. Lékaři podle ruské agentury Interfax později upřesnili, že ošetřili 73 civilistů, včetně čtyř dětí.

Většina lidí, kteří byli přijati do nemocnic v severosyrském Halabu, měla dýchací problémy a rozmazané vidění, řekli lékaři státní televizi. Jeden z lékařů uvedl, že dvě osoby jsou v kritickém stavu. Televize ukázala záběry, na nichž je vidět lékaře, jak ošetřují muže a ženy na nemocničních lůžcích.

Místní guvernér Husajn Diab, který pacienty v nemocnici navštívil, prohlásil, že povstalci vypálili na jednu z městských čtvrtí střely s jedovatým plynem. Státní televize bez dalších podrobností oznámila, že vládní vojáci na útok odpověděli a zasáhli cíl.

Představitel zdravotnických úřadů Zijád Táhá řekl, že na základě příznaků u pacientů byl pravděpodobně při útoku použit chlór. Je ale zapotřebí dalších testů, dodal.

Šéf halabské policie upřesnil, že střely zasáhly čtvrť Chálidíja a vítr pak plyn roznesl do okolí.

"Podle předběžných údajů, potvrzenými zejména příznaky otravy u zraněných, byly granáty použité povstalci při ostřelování obytných čtvrtí naplněny chlorem," uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov s odvoláním na poznatky, které ve městě získali po příjezdu ruští vojáci-chemici. Povstalci podle něj ostřelovali Halab z minometů z demilitarizovaného pásma v provincii Idlib, poslední, kterou ještě ovládají radikálové a odpůrci režimu Bašára Asada.

Generál Konašenkov připomněl dřívější ruská prohlášení, že "bílé přilby" - tedy záchranáři působící na území kontrolovaném povstalci - chystají v demilitarizovaném pásmu provokaci, aby mohly obvinit vládní síly z použití otravných látek proti místnímu obyvatelstvu. Moskva je podle mluvčího připravena posoudit incident s Tureckem, které má podle dohody s Ruskem za pásmo v Idlibu zodpovídat.

Povstalečtí velitelé a představitelé opozice tvrzení vlády, která má Halab pod kontrolou, odmítli. Zároveň obvinili Damašek ze snahy zmařit stávající příměří a snahy o zahájení politických rozhovorů.

Opoziční bojovníci nemají chemické zbraně ani prostředky, jak by je mohli odpálit, prohlásil povstalecký velitel Abdassalám Abdarrazák.

Z používání chemických zbraní během syrského konfliktu, který začal v roce 2011, se obviňují obě strany. Tým expertů OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) obvinil syrskou vládu z použití chloru při nejméně dvou útocích v letech 2014 a 2015 a nervového plynu sarin při útoku na město Chán Šajchún v dubnu 2017, kdy zahynula stovka lidí.

Stejný tým OSN a OPCW rovněž obvinil teroristickou skupinu Islámský stát z použití yperitu ve dvou případech v letech 2015 a 2016. Syrská vláda také viní rebely z použití jedovatého plynu v roce 2013 při útoku na město Chán Asal jihozápadně od Halabu, který si vyžádal 25 obětí, napsala agentura AP.

Témata:  chemické zbraně Sýrie Syrská krize

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.