Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chemický útok v Sýrii? Desítky lidí se nadýchaly neznámé látky

Sýrie, ilustrační foto
Sýrie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Desítky civilistů musely v sobotu v syrském městě Halab (Aleppo) vyhledat lékařskou pomoc po údajném útoku jedovatým plynem, z něhož syrská státní média viní povstalce. Syrští rebelové takové obvinění odmítli s tím, že opozice chemické zbraně nevlastní, napsala dnes agentura AP. Lékaři podle ruské agentury Interfax později upřesnili, že ošetřili 73 civilistů, včetně čtyř dětí.

Většina lidí, kteří byli přijati do nemocnic v severosyrském Halabu, měla dýchací problémy a rozmazané vidění, řekli lékaři státní televizi. Jeden z lékařů uvedl, že dvě osoby jsou v kritickém stavu. Televize ukázala záběry, na nichž je vidět lékaře, jak ošetřují muže a ženy na nemocničních lůžcích.

Místní guvernér Husajn Diab, který pacienty v nemocnici navštívil, prohlásil, že povstalci vypálili na jednu z městských čtvrtí střely s jedovatým plynem. Státní televize bez dalších podrobností oznámila, že vládní vojáci na útok odpověděli a zasáhli cíl.

Představitel zdravotnických úřadů Zijád Táhá řekl, že na základě příznaků u pacientů byl pravděpodobně při útoku použit chlór. Je ale zapotřebí dalších testů, dodal.

Šéf halabské policie upřesnil, že střely zasáhly čtvrť Chálidíja a vítr pak plyn roznesl do okolí.

"Podle předběžných údajů, potvrzenými zejména příznaky otravy u zraněných, byly granáty použité povstalci při ostřelování obytných čtvrtí naplněny chlorem," uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov s odvoláním na poznatky, které ve městě získali po příjezdu ruští vojáci-chemici. Povstalci podle něj ostřelovali Halab z minometů z demilitarizovaného pásma v provincii Idlib, poslední, kterou ještě ovládají radikálové a odpůrci režimu Bašára Asada.

Generál Konašenkov připomněl dřívější ruská prohlášení, že "bílé přilby" - tedy záchranáři působící na území kontrolovaném povstalci - chystají v demilitarizovaném pásmu provokaci, aby mohly obvinit vládní síly z použití otravných látek proti místnímu obyvatelstvu. Moskva je podle mluvčího připravena posoudit incident s Tureckem, které má podle dohody s Ruskem za pásmo v Idlibu zodpovídat.

Povstalečtí velitelé a představitelé opozice tvrzení vlády, která má Halab pod kontrolou, odmítli. Zároveň obvinili Damašek ze snahy zmařit stávající příměří a snahy o zahájení politických rozhovorů.

Opoziční bojovníci nemají chemické zbraně ani prostředky, jak by je mohli odpálit, prohlásil povstalecký velitel Abdassalám Abdarrazák.

Z používání chemických zbraní během syrského konfliktu, který začal v roce 2011, se obviňují obě strany. Tým expertů OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) obvinil syrskou vládu z použití chloru při nejméně dvou útocích v letech 2014 a 2015 a nervového plynu sarin při útoku na město Chán Šajchún v dubnu 2017, kdy zahynula stovka lidí.

Stejný tým OSN a OPCW rovněž obvinil teroristickou skupinu Islámský stát z použití yperitu ve dvou případech v letech 2015 a 2016. Syrská vláda také viní rebely z použití jedovatého plynu v roce 2013 při útoku na město Chán Asal jihozápadně od Halabu, který si vyžádal 25 obětí, napsala agentura AP.

Témata:  chemické zbraně Sýrie Syrská krize

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 18:11

Překvapení na Českém slavíku: Dara Rolins a její dcera ukázaly výjimečný talent

O jeden z nečekaných momentů slavnostního večera Českého slavíka 2025 se postarala oblíbená slovenská zpěvačka Dara Rolins. Na pódium si k vystoupení přizvala svou sedmnáctiletou dceru Lauru Homolovou, které nikdo neřekne jinak než Lola. Matka a dcera společně zazpívaly část skladby z nového alba Dary Rolins a sklidily za to zasloužený potlesk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.