Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Známý politik kritizuje dohodu EU-Turecko. Ankara nás uprchlické krize nezbaví, říká

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Brusel – Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem o uprchlících je podle mnohých politiků spíše vydíráním, než partnerskou spoluprací. Někdejší belgický premiér a šéf frakce ALDE v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt v komentáři pro deník The Guardian poukazuje, že takový obchod je nejen nezákonný, také prý ale zrazuje evropské hodnoty.

Hned u úvodu politik upozorňuje, že EU uprchlickou krizi rozhodně nevyřeší podpis smlouvy se stále více autoritářským režimem. „Naši stále více rozdělení a zoufalí evropští představitelé nezajišťují účinnou společnou reakci na stupňující se uprchlickou krizi. Namísto vytvoření strategie na ochranu těch, kteří prchají před barbarstvím Asada, Islámského státu a ruského letectva, jsou vedoucí představitelé EU posedlí vymýšlením systému, který by 'zastavil tok' - jinými slovy, aby dostali zoufalé uprchlíky zpět za Egejské moře," píše v komentáři Verhofstadt.

Právě na summitu mezi EU a Tureckem podle něj turecký premiér Ahmed Davutoglu nabídl evropským lídrům „iluzorní rychlou nápravu", kterou Západ hledá. Na oplátku ale požadoval řadu výhod s ústupků. Dohoda výměny jedno uprchlíka za druhého podle něj spočívá na jednoduchém principu – ekonomické migranty nebo Syřany, kteří se dostanou až do Řecka, EU vymění za jiné Syřany, kteří budou v EU distribuováni v rámci už dříve přijatých kvót. Evropští zástupci by si ale podle něj měli dávat větší pozor na to, co si vlastně přejí.

Dohoda s Tureckem odporuje mezinárodnímu právu

Existuje podle něj celá řada důvodů, proč je tento přístup nejen nemorální, ale i „zásadně chybný". Poukazuje na to, že povinné hromadné vyhošťování je zakázáno úmluvou OSN o uprchlících z roku 1951. Tuto smlouvu přitom podepsala i EU. Poukazuje také na chartu o lidských právech samotné EU, kde se v článku 19 píše. Že „hromadné vyhošťování je zakázáno". „OSN už dala jasně najevo, že masové navracení by nebylo v souladu s mezinárodním právem. Víme, že Turecko má otřesnou bilanci v oblasti lidských práv a jeho azylový systém nefunkční. Dokonce existují důkazy, že Turecko násilně vyhánělo syrské uprchlíky zpět do Sýrie. Chce být Evropa opravdu zodpovědná za takovou expanzi?" ptá se šéf ALDE.

„Vzhledem k tomu, že zároveň platíme Turecku peníze, aby se zastavil tok z Turecka do Řecka, lze jen konstatovat, že vedoucí představitelé EU se nyní záměrně se snaží vybudovat systém, který zajistí, že Evropa nepřijme jakékoli další uprchlíky nad rámec mezinárodních závazků, nehledě na ženevské konvence. To je velmi špatné," varuje Verhofstadt.

Turecko je autoritářské a porušuje lidská práva

I další části dohody podle něj nabízejí řadu ústupků – včetně peněz, zrychlených přístupových rozhovorů a bezvízový styk. „To jsou také velmi problematické body vzhledem ke zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Turecku a brutální vládní zásahy proti svobodnému tisku," píše a jedním dechem připomíná nedávný zásah proti nezávislým tureckým novinám Zaman. I proto by podle něj mělo být prioritou EU „přivést Turecko zpět z bodu, kde se z něj stává autoritářský režim a pomocí procesu přistoupení k EU stmelit tamní hodnoty v oblasti lidských práv a řádné vlády".

„Když nabídneme bezvízový styk s rozpadajícím se Schengenským prostorem Evropy, budeme spoluviníky domácího politického vítězství tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Jakákoliv dohoda musí obsahovat vymahatelné závazky zaručující svobodu sdělovacích prostředků a občanské svobody," myslí si belgický expremiér.

Velmi riskantní obchod

Namísto snahy řešit své problémy přes prostředníky tím, že se Evropa přihlásí k „riskantnímu obchodu" s Tureckem, by podle něj EU měla vzít věci do svých rukou a pracovat společně. Klíčové jsou podle něj tři body – rychle zařídit dobře financovanou a dobře zabezpečenou ostrahu hranic zahrnující i pobřežní stráž. Taková služba by měla být schopna správně hranice chránit a zpracovávat žádosti o azyl, namísto spoléhání se na Turecko.

Dalším krokem by mělo být dát miliady, která Ankara žádá, UNHCR na financování vzdělávacích zařízení a obecně zajištění humanitárních potřeb pro lidi z uprchlických táborů. A třetím krokem by pak mělo být tvrději pracovat na hledání politického řešení syrského konfliktu. Zároveň by podle něj mělo dojít k oslabení „ruské vojenské agrese" tím, že EU rozšíří sankce proti Moskvě.

Turecko uprchlickou krizi neodstraní

„Evropská unie je společenství národů, které se přesto, že byly zpustošeny dvěma světovými válkami a rozděleny studenou válkou, dokázaly shodnout a zajistit mír, bezpečnost a prosperitu pro další generaci. Navzdory svým nedostatkům EU do značné míry tyto cíle naplnila. Jedním z důvodů je to, že EU nikdy nebyla jedním obrovským vnitřním trhem, jaký by z něj chtěli mít britský premiér David Cameron a mnoho dalších. Byla, a musí být i nadále, společenství národů, kde jsou zabezpečena a prosazována základní lidská práva. Stejně tak má být zónou volného obchodu. Je to společenství hodnot," píše v komentáři pro britský list Verhofstadt.

„Mýlíme se, pokud si myslíme, že Turecko může odstranit naše problémy nebo celou uprchlickou krizi – to nemůže. To může zajistit pouze skutečně evropský přístup založený na solidaritě a humanitě. Podpis této cynické dohody s Tureckem bude znamenat roztrhání právního řádu Evropa postaveného z trosek druhé světové války. Pít z Erdoganova otráveného kalicha není řešením," dodává rázně Verhofstadt.

Témata:  Guy Verhofstadt EU Turecko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.