Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schröder se postavil Trumpovi. Od USA si nechce nechat diktovat

Donald Trump
Donald Trump
Foto: kremlin.ru

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder podrobil kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli jeho tlakům na Německo. Poukázal například na požadavky Trumpovy administrativy, aby Německo omezilo obchodní vztahy s některými zeměmi.

"Írán, Čína, Rusko. Když to tak půjde dál, tak už brzy nebudeme mít hospodářské vztahy s nikým. To je pro zemi závislou na exportu, jako je Německo, nepřijatelné," uvedl Schröder v rozhovoru s německým listem Welt am Sonntag. Suverénní stát si podle něj nesmí nechat diktovat, s kým může obchodovat.

Spojené státy se staví rovněž proti chystanému plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska přímo do Německa a vyhnout se Ukrajině. "To nedělají z lásky k Ukrajině, ale protože sami chtějí dodávat plyn do Německa. Zkapalněný plyn, který je méně kvalitní, ale zato dražší než plyn z plynovodů," uvedl bývalý kancléř.

Schröder je v současnosti mimo jiné předsedou výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, zřízeného kvůli výstavbě plynovodu Nord Stream, a předsedou dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť.

Schröder působil ve funkci německého kancléře v letech 1998 až 2005. "Určitě nejsem žádný antiameričan. Ale jádrem mého snažení v zahraniční politice bylo vybojovat a udržet relativní nezávislost na USA," uvedl v rozhovoru bývalý kancléř.

Témata:  Gerhard Schröder Donald Trump USA

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.