Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podle Klimkina by měly sankce EU mířit i na exkancléře Schrödera

Schröder, Gerhard
Schröder, Gerhard
Foto: YouTube

Berlín/Kyjev - Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin se domnívá, že by EU měla vzhledem k silnému napětí mezi Západem a Ruskem zvážit uvalení sankcí také na německého exkancléře Gerharda Schrödera. Ten nyní zasedá v dozorčí radě společnosti Nord Stream a ruského energetického koncernu Rosněfť.

"Je důležité, aby byly sankce nejen proti členům ruské vlády a ruským státním podnikům, ale také proti těm, kteří v zahraničí prosazují Putinovy projekty," řekl Klimkin v rozhovoru pro deník Das Bild. Podle něj je Schröder pro ruského prezidenta Vladimira Putina "celosvětově nejdůležitějším lobbistou", a proto by měla EU zvážit, co v tomto případě může učinit.

Projekt Nord Stream ostře kritizuje Kyjev, protože prý má Rusku umožnit export plynu přímo do západní Evropy, aniž by k němu měla přístup Ukrajina jakožto tranzitní země. Od roku 2017 je Schröder rovněž šéfem dozorčí rady ruského energetického koncernu Rosněfť. Také loni mu prezident Miloš Zeman udělil Řád bílého lva.

Spolková vláda uvalení sankcí vůči exkancléři kvůli jeho ruskému angažmá odmítá. "Spolková vláda, ani spolková kancléřka nevidí žádný důvod k úvahám tohoto druhu," sdělil dnes oficiální stanovisko vlády její mluvčí Steffen Seibert.

Elmar Brok, expert na zahraniční politiku Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, však Bildu řekl, že je skandální že bývalý spolkový kancléř nyní zastupuje zájmy Putina. "A je neuvěřitelné, že to dosud zůstalo bez důsledků ve veřejné diskusi," prohlásil Brok. Poslanec za opoziční Zelené Cem Özdemir řekl, že Schröder "zmutoval na Putinova propagandistu".

Témata:  Gerhard Schröder Německo Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.